Dnes<div id="zpetny_odkaz" style="visibility: hidden;width:1px;height:1px"><a href="http://phgame.cz">PHGame.cz</a></div>
  • Čtvrtek 28. května 2020
  • Svátek má Vilém

Zahradníci se již nemohou dočkat příchodu jara. Vyhlížejí první rašící rostlinky, sledují, jak příroda pod slunečními paprsky pookřává, jak se nalévají pupeny, jak sněženky dávají na odiv svoji křehkou krásu a ke květu se připravují i jarní cibuloviny. Nastává čas prvních výsevů zeleniny. Ve většině našich zahrad, ve městech i na venkově, vidíme především anglické trávníky, túje, bazény, okrasné dřeviny a trvalky, které vyžadují jen malou údržbu. Záhonky jahod, brambor či mrkve jsou spíše vzácností. Zdálo by se, že pěstování vlastního ovoce a zeleniny je staromódní záležitostí, v dnešní době však čím dál více lidí znovu objevuje kouzlo zahradničení. Mají k tomu mnoho dobrých důvodů.

Prvním přínosem zahradničení je zdravý fyzický pohyb na čerstvém vzduchu, který člověka udržuje v dobré kondici. Vědecké studie potvrzují, že zahradničení má stejně prospěšný účinek pro zdraví jako jiné sportovní aktivity. Takže pro delší a zdravější život není třeba navštěvovat fitness centra akupovat si drahé cvičební nářadí či posilovací stroje, ale stačí se starat o zahradu. Pohyb na zahradě působí jako skvělé kardiovaskulární cvičení, které podpoří váš krevní oběh, funkci plic a vylepší fyzickou kondici. Další výhodou zahradničení jsou vlastní výpěstky ovoce a zeleniny, které nám dopomohou ke zdravé výživě. Naše vlastnoručně vypěstované plodiny budou vždy čerstvé, v obchodě tak čerstvé jídlo neseženete. Zahradničení přináší i finanční úsporu. Při pohledu na levnou zeleninu a ovoce v supermarketech jsou mnozí lidé přesvědčeni, že se nevyplatí tyto potraviny pěstovat. Jisté typy potravin však bývají velice drahé nebo se špatně shání, např. český česnek, bobulovité ovoce z keřů, jako jsou angrešt, rybíz, borůvky, maliny, ostružiny, nebo mnoho druhů zeleniny.

V obchodech většinou koupíte speciálně vyšlechtěné odrůdy, které odolávají dlouhému převozu a skladování, mají dokonalý vzhled, avšak někdy na úkor chuťových a výživových vlastností. Tyto odrůdy také obsahují méně ochranných látek, antioxidantů a podobných látek, jež chrání rostliny před škůdci. Na své zahradě si naopak můžete vypěstovat mnohem chutnější plodiny a jíst je v období jejich sklizně v naprosto čerstvém stavu. Tyto „luxusní“ potraviny se pěstovat vyplatí.

Na zahrádce si můžete vypěstovat také vlastní bylinky a léčivé rostliny, které je možné nasbírat, nasušit a používat nejen v kuchyni, ale i do zdravých čajů nebo jako léčivé prostředky při nachlazení či jiných zdravotních obtížích. Konzumovat se dají i některé plané rostliny, jež jsou velice zdravé k jídlu.

Zahradničením chráníme životní prostředí. Při samozásobení se vzdálenost mezi místem produkce a místem spotřeby blíží nule. Odpadá náročná doprava mnohdy z druhého konce světa, která silně zatěžuje životní prostředí. Pokud ještě vyloučíme chemické postřiky v naší zahradě a použijeme ekologické metody na boj se škůdci a chorobami, vytvoříme kousek zdravé přírody, kde půda nebude kontaminována zbytky škodlivých chemikálií, kde nebude docházet ke znečištění podzemních vod a k ohrožování živočichů. Další výhodou ekologického zahradničení je skutečnost, že na skládky vyvážíme méně odpadu. Podstatnou část našich odpadů z domácností totiž tvoří zbytky potravin a odpad ze zahrádky. Tento biologický odpad můžete navršit na hromadu a nechat ho rozkládat, čímž získáte úrodný kompost, který vylepší půdu ve vašich záhonech. 

Každý kousek monokulturního pole či anglického trávníku přeměněný na zahradu zvyšuje rozmanitost naší krajiny. Rozmanitost je nejen malebná a krásná, ale také velice důležitá pro stabilitu ekosystému, pro jeho schopnost zvládat stres a adaptovat se na nové podmínky. V rozmanité krajině se cítíme mnohem více doma, než v jednolitých monokulturách.

Na zahradě můžeme odpočívat, hrát si s dětmi, pořádat odpolední posezení pro přátele či se zde scházet s rodinou. Při společných setkáváních můžete nabídnout svým přátelům plody z vaší zahrádky.

V dnešní uspěchané době plné stresu potřebujeme místo pro zklidnění, uvolnění a načerpání nových duševních sil, k tomu je zahrada ideálním místem. Zelená barva na člověka působí blahodárně, uklidňuje nervy, vzbuzuje důvěru. Modrá barva oblohy zase zlepšuje vnímání, přináší uvolnění, soulad, uspokojení. Barevné květy potěší a zalahodí oku i duši.

Kdo pracuje s půdou, vytvoří si intenzivní spojení s přírodou a naučí se ji pozorovat a vnímat mnohem lépe, než městský člověk, pochopí přírodní zákonitosti. Když se zahrádkář zapotí, vyplaví ze svého těla stres, zlobu, jedovaté látky a je mu blaze po těle i na duši. Navíc při práci s hlínou do sebe vstřebáváme kůží a dýcháním (často i prostřednictvím trávícího systému) mikroorganismus Mycobacterium vaccae, u něhož vědci zjistili, že má pozitivní účinky na člověka, například mírní deprese a úzkostné stavy. Tyto bakterie totiž stimulují vylučování serotoninu vmozku, což příznivě působí na psychické zdraví. Kdo se rád „hrabe v hlíně“, určitě zná pocit štěstí a uspokojení, které mu dává zahrádkaření. Vědci navíc zjistili, že vystavením se půdní bakterii Mycobacterium vaccae dochází u myší ke zvýšení jejich inteligence. Předmětem dalšího zkoumání je, zdali bakterie takto působí i na člověka.

Mít zahrádku a naučit se vlastníma rukama vypěstovat ovoce a zeleninu, je druh životní strategie či filosofie. Dnešní doba se svými ekonomickými zvraty nás možná přinutí vrátit se k půdě. Ti, kteří se zahradničení věnují s láskou, budou mít náskok. Dokázat si vypěstovat jídlo vlastníma rukama přináší nejen radost a útěchu, ale stává se i současným pojetím samostatnosti.

program kina program divadla kalendar akci jizdni rad

facebook

kvodkaz

TV KRALUPY