V blízkosti bývalé loděnice a přístavu Vojtěcha Lanny je plánováno umístění veřejného volnočasového parku, na dubnovém zasedání zastupitelstva bude předložen návrh na jeho pojmenování po význačné osobnosti spojené s naším městem.
Vojtěch Lanna (1805-1866) byl významný český stavitel říčních a železničních dopravních cest. Začal jako iniciátor splavnění Vltavy a následně stavebně splavnil i další řeky. Poté provozoval paroplavební dopravu, zabýval se stavbou nákladních lodí, obchodem se solí a těžbou uhlí, byl i inovátorem v oboru zpracování železa.
V Kralupech v r. 1856 založil první průmyslový podnik – loděnici u řeky Vltavy. A v r. 1858 v její blízkosti přístav. Tyto události navazovaly na skutečnost, že Vojtěch Lanna, jako jeden ze zakladatelů akciové společnosti Buštěhradské dráhy, se zasadil o prodloužení trati z Kladna do Kralup (1855-56). Tuto trať i stavebně vybudoval, a zároveň na trať napojil železniční vlečku k Vltavě (koleje byly na konci Husovy ul. položeny až do cca r. 1980).
Z našeho města takto vznikla železniční křižovatka – Vojtěch Lanna těmito aktivitami položil základy průmyslovému rozvoji Kralup.
Po Vltavě přepravoval kladenské uhlí a průmyslové výrobky do českého a německého Polabí. Uvedené přepravovali po železnici z Kralup (uhlí bylo hlavní energetickou surovinou, a hlavní surovinou pro dobový chemický průmysl).
Podrobně o kralupské loděnici Ing. Stupka:
„Loděnice postavená na levém břehu Vltavy byla na svou dobu velkým podnikem. Zaměstnávala 57 lodních tesařů, 19 truhlářů, 5 kovářů a 7 nádeníků. Za první rok svého trvání vyrobila 10 dřevěných vlečných člunů a v následujícím roce 1857 14 člunů. Čluny určené pro plavbu do Děčína měly ploché dno, pro plavbu dále do Hamburku již mohly mít dno oblé. Délky člunů byly v průměru kolem 74 loktů, tj. 44 metrů. Jejich nosnost byla vypočtena v závislosti na ponoru 3 až 4 „centýřů,“ tzn. 150 až 200 tun. Dále vyráběla i remorkéry, byly to parníky s kolesovým pohonem a byly určeny k tažení dřevěných nákladních člunů. První remorkér vyrobený v Kralupech v roce 1857 dostal jméno „Prag.“
Vojtěch Lanna se stavebně podílel už na výstavbě hlavní železniční trati Praha – Děčín. Jeho firma postavila i Negrelliho viadukt a dnešní Masarykovo nádraží. Se spoluzakladateli v r. 1854 postavil „Vojtěšskou huť“ na Kladně. Huť zahájila provoz spuštěním první vysoké pece na spalování koksu v Čechách. Postupně byly postaveny další čtyři obdobné vysoké pece. Po “Vítězném únoru“ byla huť přejmenována na „Huť Koněv,“ vysoké pece sloužily až do r. 1975.
V r. 1865 postavil III. kralupské nádraží (zbořeno zač. 80. let 20. stol.), bylo společné pro tři železniční společnosti – podmokelskou, buštěhradskou (kladenskou) a turnovskou.
Dne 15. ledna 2026 uplynulo 160 let od úmrtí Vojtěcha Lanny. Zajímavostí je, že u zaměstnanců firem Vojtěcha Lanny se vžila přezdívka „pantáta Lanna.“
Kamil Hainc, tajemník MěÚ
REDAKCE: tel. č. 
