Vážení, dovolte prosím několik poznámek k historii a vývoji cyklistiky v Kralupech.
Snad díky většinou rovinnému profilu terénu byl velocipéd oblíbeným dopravním prostředkem zejména mládeže v Kralupech. Jak léta ubíhala, školačky se měnily v ctihodné paní kralupské, ale tento rychlý a životnímu prostředí i tělesné kondici prospěšný způsob pohybu si zachovávaly. Dodnes tak oko s radostí pohlédne na dámu čiperně se kolmo pohybující.
To, co se v jiných městech s vynaložením nemalých nákladů pokoušejí zavést, v Kralupech máme. Teď k věci. Na obrázcích je vidět, že parkování bicyklů by sneslo mnohá vylepšení. Připevňovat kolo k málem podzemnímu stojanu (obr. 1), či napříč úzké cestě (obr. 2) je při nejmenším problematické. Ponechat ho volně ložené je riskantní, pojišťovna se může ptát, jak bylo kolo proti krádeži zabezpečeno. Vynalézaví využívají konstrukce k jinému účelu určené (obr. 3), někteří s pramalým úspěchem (obr. 4).
Při cestě vlakem z Masarykova nádraží do Českého Brodu jsem na téměř každé zastávce viděl stojany na kola splňující všechny požadavky – rychlé zaparkování, snadné upevnění ve výši pasu, na kolo neprší, těsně u nástupiště. V Brodě totéž u budovy nádraží, nepříliš šťastně řešené (obr. 5), například v Klánovicích či Tuklatech byly přístřešky na kola praktičtější. I když po pravdě řečeno v Brodě byla kola uvázaná také ve venkovní části budovy. Asi měli cestující moc naspěch.
A ve městě samotném před krámy jednoduché stojany (obr. 6). Je patrné, že i ve městě tak obchodně založeném má parkování aut jednoznačně přednost.
Tak já nevím, Máňo. Třeba některý osvícenější čtenář navrhne velkokapacitní prosvětlenou kolohalu s vysokou průhlednou dobře odvodněnou polykarbonátovou střechou a jednotlivá stání určující trubkový vyjímatelný rošt, aby byl možný strojový úklid země pod ním. Umístěnou možná hned vedle nádražní budovy za bývalým novinovým stánkem s možností přímého průchodu do nádražní haly.
To vám i nám přeje Milan Pospíšil
obr. 1
obr. 2
obr. 3
obr. 4
obr. 5
obr. 6
Reakce na podnět:
Shodou okolností tento problém již dvakrát otevřela kolegyně v komisi. Proběhla diskuse, zatím bez nějakých doporučení. Nicméně bylo konstatováno, že navrhované zastřešené parkoviště pro kola bylo vybudováno jako součást parkovacího domu, ale bohužel jeho využití je menší, než jsme očekávali. Dále bylo připomenuto, že obdobné kryté parkoviště je plánováno vybudovat u budovy nádraží v rámci revitalizace přilehlé plochy. Vizualizace celého projektu je ve vestibulu MěÚ. Takže město určitě podniká kroky pro zlepšení situace v této oblasti. Osobně po zkušenostech právě s parkovacím domem a jeho využitím bych v této chvíli nebyl pro podobné centrální zařízení ve městě pro kola. Asi by to chtělo nějakou sociologickou studii našeho přístupu jako občanů, proč a nejen u nás, to moc nefunguje, ale určitě by bylo lepší počkat a tuto myšlenku realizovat někdy v budoucnu, až k tomu situace nazraje. I z vlastní zkušenosti bych podpořil individuální přístup. Nejezdíme do města, abychom se po něm projížděli, ale abychom něco vyřídili, nakoupili, nebo si zašli k lékaři. A tedy se stali v dané chvíli zákazníky příslušných institucí. A ke snaze poskytnout zákazníkům co největší komfort si myslím, že patří i zajištění pohodlného a zabezpečeného parkování jejich kol. Jsem si vědom, že ne všude to jde, že ve většině případů bude potřebná i finanční spolupráce města, ale zkušenosti z města dokazují, že to jde. Např. v Lobečku v Mostní ulici jsou stojany u lékárny, u Penny, ale žádný v obchodně-podnikatelském areálu naproti přes silnici. A na rozdíl od autora příspěvku jednoznačně preferuji co nejjednodušší provedení stojanů – finančně, technicky i prostorově. I tak jejich instalace nebude vždy snadná.
Ing. Ivan Ottis, člen Komise výstavby a rozvoje města
Další komentář k tématu, plánované cyklověži, najdete v rozhovoru s panem starostou (v 8. minutě).
Z pohledu městské policie:
Jen od začátku tohoto roku řešila Městská policie Kralupy nad Vltavou přibližně 15 případů, kdy se majitel bicyklu dopustil přestupku tím, že si ho zamkl k zábradlí u nového autobusového terminálu či k jinému městskému mobiliáři, který k tomu není určen. Jedná se o přestupek §5 odst. 1, písm. g) zákona číslo 251/2016 Sb. O některých přestupcích tím, že dotyčný provede neoprávněný zábor veřejně prospěšného zařízení. Přestupek lze řešit příkazem na místě do výše 10 000 Kč nebo ve správním řízení s horní sazbou až 50 000 Kč. Nicméně naší hlídkou byly zmíněné přestupky na místě řešeny většinou za 100 Kč a dosud se nám nestalo, že bychom museli za tento přestupek řešit někoho opakovaně.
Mgr. Ladislav Voves, ředitel Městské policie Kralupy nad Vltavou
REDAKCE: tel. č. 
