Švejkovy patálie aneb Takle si tu žijem…

Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že sem byl právě v krámě a potkal jsem tam moc divnýho chlapa, von byl tůze votravnej… Jen považte, ten vohnout přišel do koloniálu pro chleba, chtěl platit šekem, ale voni mohli brát jen kešem, votvíral si tam svoji nevymáchanou hubu na hokynářku i na pana řídícího, nakonec chleba poplival a hodil na zem… Ještě teď mi je z jeho chování úplně na nic…

Já mám takovej dojem, pane obrlajnant, že to je ten samej, co je pečenej, vařenej na ouřadě, huláká tam na ženský, kváká na ně jako žabák, hrozí jim a všelijak tejrá, že to je vo strach tam bejt. Von je na ty ženský vysazenej, vůbec se nežinýruje… Ta jeho mu prej utekla, dcéry ho nechtěj znát, von se jim člověk nemůže divit… Von vám je tak zlej, že by s ním ani ten váš hodnej pinč nechtěl bejt…

A na ouřadě, když zasedaj, bere si do huby ty úplně nejvejš, i císař pána, všem naloží takovou držkovou, až mu ty jeho ďábelský vočiska svítěj jak měsíc při ouplňku…. Když ho vyvedou, hopsá po chodbách, hází sebou vo zem úplně sám a pak hlásá, že byl napadenej… Lže, až se mu vod huby práší…

U komise, to vám byl taky zážitek… Řval tam na četníky, i na strážmistra Flanderku. Ty byli takhle malinkatý, jak na ně řval, vobě ruce mě svědily… Jakej voni maj žaludek, pane obrlajtnant… Lidem dejchá do ksichtu, aby vokázal, že není vožralej, ale jen drzej. Kouká jim z voka do voka z takovej blízkosti, že jim to vůbec není milý. Von má asi vo kolečko míň… Ale to vám povídám, pane obrlajtnant, na každou svini se vaří voda…

Von i ty četníky u nich na baráku provokuje, sedne si tam na trojnožku, hrnek s čajem, svačinu na celej den a mele a mele, div jim díru do hlav nevykecá, šklebí se jak bazilišek, jed mu teče vod huby jak z prasklýho vředu…

Von má moc času, pane obrlajtnant, nemaká, tak mu z toho straší. Víte, já bych ho u vás zaměstnal, až by zčernal. Dyť práce šlechtí.

A tohle si ještě poslechněte… Na plovárně hodil s chlapem vo zem tak, až ho museli vízt naplacato do špitálu… Říkám vám, do bílej kazajky s ním, dokud není pozdě… Nebo do kriminálu, to ať si vyberou… kam. Ale ať tomu zlu jen nepřihlížej, páč když s ním nic nedělaj, taky ho činěj… K vítězství zla stačí, aby dobrý lidi nedělali nic…

Andrea Jůnová

Autor:KZ