Je to již pár let, co jsme se rozhodli přebudovat byt do venkovského stylu… Trámy, rustikální nábytek, levandule… Hurá akce měla proběhnout rychle, a tak jsme neměli čas ztrácet čas prodejem současného nábytku, sedačky a dalších komponent… Už bylo totiž na cestě nové a vše naráz by se do útrob nevelkého bytu nevešlo.
Při pomyšlení na předchozí pokusy o prodej čehokoli se mi ježily chlupy po těle… Nevím, zda to je dobou, nebo blahobytem, ale na lidi (hlavně ty neznámé) přestává být spoleh… Domluvíte se s někým, že si něco vyzvedne. X krát změní čas, nebo vůbec nedorazí. Případně vám po několika dnech rezervace napíše „pouštím“. Tak to by mě vzal ďas… To si nemohl rozmyslet dřív, než jsem odmítla řadu dalších?
Jiní chytrolíni chtějí foto darovaného „koně“ z rozličných úhlů. Takže fotíme ze všech stran do úplného zemdlení… Fotografa i „koně“, kdyby žil.
Rozměry požadují na setiny milimetru. Váhu na gramy, libry a snad i unce… K tomu odstín zubů „sudokopytníka“, stav paradontózy a počet chybějících premolárů…
A nejraději by mladého plnokrevníka, žádnou starou herku. Zadarmo?!
Po komunikačním martýriu přijel pán. Když jsme viděli, čím přijel, polil nás pot. Pro obývákovou stěnu, stůl a koberec autem Škoda Favorit?! Přívěsný vozík jsme hledali marně… To jako vážně? Navíc chvíli před setměním?! Takže kdo měl ruce a nohy nosil jak vzteklej. Manžel rozmontovával skříňky na díly, aby se obdarovanému vše do té jeho motorové babičky vešlo. Milostpán dostal neplánovaně darem i náš čas a energii…
Takže děkujeme, přijeďte zas…
Tou dobou jsem ještě nevěděla o Nábytkové farmě…
Teď už jedině tam!
Andrea Jůnová
Další fejetony.
Ocenění fejetonů.
Více o autorce.
REDAKCE: tel. č. 
