Komunita Bétel je svépomocná skupina pro zbavení se závislostí. Za dobu fungování prošlo jejími branami velké množství mužů a žen, kterým se tak podařil návrat do běžné společnosti. Její Nábytková farma brzy oslaví neuvěřitelných 20 let existence. Zeptali jsme se zakladatelky a bývalého klienta, jak hodnotí uplynulé roky.
Medailonek:
Mgr. Veronika Tichá, spoluzakladatelka komunity Bétel v Čechách (2025). Věnuje se organizačnímu řízení, vedení skupin a pracovním terapiím, intervizi vedoucích, řízení sociálního podniku Oživeno a dobročinného bazaru Nábytková farma.
Paní Tichá, co na počest kulatého výročí chystáte?
Oslavu spojenou s prodejní akcí, která proběhne v sobotu 24. května. V nabídce budou i naše proslulé cupcaky pečené podle receptu anglické kavárny Rising Café. Běžný sortiment Nábytkové farmy v tento den rozšíří novinky – knihy, oblečení a další věci. Veškerý výtěžek půjde na vybudování bytu pro maminky od dětí, které se u nás léčí ze závislosti. Ty se tak budou moci setkávat se svými ratolestmi v bezpečném prostředí. Vybraná suma bude navíc zdvojnásobena díky laskavé nadaci Divoké husy.
Co z věcí, které tady prodáváte, jde nejvíc na „dračku“, co vám mohou dárci donést (nejen) před květnovou akcí?
Náš obchod prodá všechno. Samozřejmě záleží na ceně, ale opravdu použijeme vše – od nábytku přes vybavení kuchyně, obrazy, drobnosti, porcelán, sklo, lustry… Darované věci musí být v dobrém stavu, aby byly prodejné a mohly ještě někomu udělat radost.
Kdybyste měla nějak krátce shrnout 20leté působení Bételu, splnilo vaše očekávání?
Nejen splnilo, ale dokonce předčilo. Když jsme dobročinný obchod otevírali, tak jsme nevěděli, jestli budeme mít dlouhodobou podporu hodných lidí, kteří nás budou zásobovat zbožím… Veškerý sortiment v Nábytkové farmě je darovaný. Mohu říct, že Češi jsou neuvěřitelně štědrý a laskavý národ. Dary, které dostáváme, již 20 let financují návrat lidí, kteří byli závislí a na ulici, zpátky do normálního života.
A proč jsou organizace jako Bétel tak potřebné? Přinášíme zpověď jednoho z klientů, Adama Gočaltovského, který se do komunity dostal jako drogově závislý. Kralupskou komunitu si našel na internetu. Byl členem skupiny několikrát. Až když se dostal do vězení a byl úplně na dně, změnil svůj postoj k životu…
Adame, zkoušel jste se svojí závislostí bojovat dříve sám?
Ano, ale zjistil jsem, že to nezvládnu, je to boj, na který člověk sám nemá. Neovládá ty správné páky, chybí síla. Také si nevyřeší sociální, materiální věci či záležitosti duševního charakteru. Závislý člověk potřebuje mít kolem sebe lidi určité odbornosti, kteří ví, jak v tom chodit a dokáží člověku pomoct.
V čem vidíte hlavní přínos Bételu?
V tom, jak to tady funguje, jak je pomoc celkově koncipovaná, jak s vámi všichni komunikují – s láskou a takovým rodinným přístupem.
Děkuji za rozhovor.
Andrea Jůnová
REDAKCE: tel. č. 
