Ulice, náměstí i střechy domů – to vše se stále častěji stává domovem tisíců holubů. Tito opeření obyvatelé měst sice dodávají historickým centrům atmosféru, ale jejich přemnožení přináší řadu problémů. Znečištěné fasády budov, poškozené památky, zdravotní rizika i nespokojenost obyvatel – to jsou jen některé z dopadů… Proč se tito ptáci ve městech tak rychle množí, jaké škody způsobují a co se proti tomu dá dělat?
Pane Kobero, nelze si nevšimnout, že se v našem městě velmi daří holubům, což přináší i některé komplikace…
Ano, v centru tu s námi byli holubi vždy, jen nebyli tolik na očích, dříve obývali opuštěný pivovar, mlýn, DDM. Některé budovy se přestavují, jiné byly zabezpečeny sítěmi, holubi tak nemají kde být a koncentrují se na kostele, na sídlištích a jiných výškových budovách, kde jsou velmi vidět a obtěžují okolí trusem.
Rada města rozhodla o jejich redukci, s holubníkem se již tedy nepočítá?
O holubníku probíhaly debaty, byla zorganizována schůzka vedení města, komise pro ŽP, odboru ŽP, zastupitelů, měst, kde již holubníky mají, odborníka na holuby, který má zkušenosti se stavbou holubníku, odchytem holubů i plašením dravci. Ale nakonec jsme se rozhodli pro řešení situace skrze odchyt holubů. Ve městě bylo vytipováno osm míst, kde se holubi zdržují nejvíce a kde budou umístěny odchytové klece: na Hůrce, na sídlišti V Zátiší, na kostele (2), v Lobečku (3), na náměstí Mládežníků, na Seifertově náměstí a v ulici Masarykova. Město se však ještě musí domluvit s vlastníky budov, jestli budou s umístěním souhlasit… Tito ptáci budou použiti ke krmení v záchranných stanicích či zoologických zahradách jako krmivo pro dravce.
Proč bylo tedy upuštěno od holubníku?
Holubník je sice dobrá věc, vedení města ani nehledělo na peníze (odhad nákladů byl 250-300 tis. Kč), ale takový holubník musí být instalován v půdní vestavbě ve výškové budově. Ptáci se musí do holubníku naučit/navnadit, dříve než tam však zakotví, hrozí nastěhování potkanů. Dalším argumentem proti byl fakt, že tito opeřenci přenášejí poměrně hodně nemocí a silně znečišťují okolí. Nedokážu si představit, že by takový holubník byl např. poblíž školy…
Jak vypadá samotný mechanismus holubníku?
Když se zavede, funguje na principu snižování populace. Holubům se odebírají vajíčka, dávají se jim místo nich podkladky. Praxe je však taková, že pokud se ptákům nepodaří v nějakém místě vyvést mladé, hledají si místo jinde, nejsou vůbec hloupí. Mají mladé sedmkrát ročně (7x 2 mláďata na každý pár/rok). O holubník by se musel pořád někdo starat, chodit propichovat vajíčka atp… Zde narážíme na hygienické důvody. Město ani nevlastní tolik budov, kde by toto bylo možné, problémových míst je více, nezůstalo by u jednoho holubníku…
Jaká další zvířata máme ve městě přemnožená?
Nutrie, je to nedomorodý druh, který zde nemá přirozené nepřátele. Ty první buď někomu utekly, nebo se jich někdo takto zbavil… A tak zdivočely, vyvádějí mladé v okolí potoka a řeky… Lidé je krmí. Ať už jde o nutrie či holuby, ve městě platí obecně závazná vyhláška, že je krmení zvířectva zakázáno, před nedávnem RM schválila, že budou instalovány zákazové cedule ohledně krmení všech přemnožených živočichů. Do okolí výskytu těch vodních byly již cedule instalovány. Bohužel jen málokdo z krmících si uvědomuje, že namočený rohlík může kachně způsobit nejen zdravotní problémy, ale i úhyn… Na tabulích je i popsáno, jaké druhy potravy by tyto vodní druhy vůbec neměly dostat.
Jaké sankce budou hrozit občanům za porušení zákazu krmení?
Je to páchání přestupku proti obecně závazné vyhlášce města. Jak určuje její znění, pokud městská policie někoho chytí při činu, dá mu blokovou pokutu (výše bude záležet na uvážení strážníka). Při opakování přestupku se bude sankce zvyšovat, případně může dojít až do správního řízení.
Kromě kachen a nutrií můžeme u řeky spatřit i bobry…
Ano, bobr nepotřebuje být nikým krmen, přesto se podílí na komplikacích života ve městě. Ve větší míře nyní kácí stromy podél Vltavy. Dříve se drželi v Dolanech, nyní jsou i u nás (u loděnice v Lobečku a na Dvořákově stezce). V průměru metrové stromy jsme museli doporazit, hrozil totiž jejich pád na člověka, jak byly okousané. Bobr je chráněný, jeho hubení je zakázáno, jediný způsob ochrany dřevin je jejich obalení drátěnkou…
Napadá mě, jak je na tom město aktuálně s potkany?
Přemnožení potkanů souvisí s krmením holubů a jiných živočichů… Potkan si rád pochutná, lidé krmící ptáky nevědomě krmí i je. Potkany nám tu redukuje/odborně tráví specializovaná firma pro vodovody a kanalizace. V kanalizačním řadu se dvakrát do roka provádí deratizace. V rámci této síťové likvidace máme jako město možnost požádat firmu o návnady i pro další místa, která občané hlásí jako problematická. Ošetření vytipovaných míst je provedeno tak, aby neohrozila zdraví domácích mazlíčků. Když návnadu sežere velký pes, nic se mu nestane, u menších by to problém být mohl, proto se dbá na bezpečné umístění jedu. I proto chceme začít krmiče fauny pokutovat, aby se zabránilo tomuto stále opakujícímu se nešvaru…
Děkuji za rozhovor.
Andrea Jůnová
Medailonek: Mgr. Jan Kobera, vedoucí odboru životního prostředí MěÚ Kralupy nad Vltavou
Stanovisko městské rady:
Řešení situace holubů v Kralupech nad Vltavou
RM zrušila usnesení, kterým byl odboru ŽP uložen úkol, ve spolupráci s odborem RIaSM, vytipovat půdní prostory pro městský holubník a následně RM předložit projekt stavebních úprav.
RM schválila řešení snižování populace holubů po městě prostřednictvím odchytů na 8 místech, s výskytem holubích hejn a uložila odboru ŽP, aby vstoupil do jednání s majiteli objektů, aby umožnili na střechách instalovat odchytová zařízení.
RM schválila předloženou grafickou a textovou podobu infotabulek o zákazu krmení živočichů ve městě (v počtu 10 ks infotabulek a jejich umístění na 8 místech v okolí odchytových míst + 2 místa v okolí PENNY marketu).
REDAKCE: tel. č. 
