Otázka životního prostředí a ovzduší je v Kralupech velmi frekventované téma, je třeba se něčeho obávat? Co odbor životního prostředí aktuálně řeší, jak je to s kácením stromů a jejich obnovou? To prozradí Jan Kobera, který má tuto agendu na starosti…
Mgr. Jan Kobera
Vedoucí odboru životního prostředí od 1. 1. 2003.
Pane Kobero, jaké je v Kralupech životní prostředí?
Lepší, než jsem sám očekával. Před lety jsme se přihlásili do projektu Akčního plánu zlepšování kvality ovzduší, očekávali jsme, že budou naměřeny vyšší hodnoty polétavého prachu, oxidu dusíku, oxidu síry, identifikovány nízkoemisní zóny… Pozvali jsme tedy specializované firmy na měření kvality ovzduší. Výsledky byly překvapující, i přes šílený provoz, který denně přes Kralupy proudí, přes chemické podniky a další činnosti průmyslové zóny, jsme pořád v zelených číslech, ovzduší je velmi dobré.
Jak konkrétně jsou kontrolovány chemické podniky?
Místní chemické podniky (Synthos a Česká rafinérská) jsou napojené na měřicí systém České inspekce životního prostředí, ta by bila na poplach, kdyby se stav kvality ovzduší zhoršil, rovněž by zavedla opatření (nikoliv kralupský městský úřad, jak se občané domnívají). Někdy si místní lidé i okolní obce stěžují na zápach, často to souvisí se zapínáním fléry, jindy se stane v areálu nějaká nehoda. S těmito riziky člověk musí v průmyslovém městě počítat. Jsou na to připravené havarijní plány, ale mohu občany ubezpečit, že všem těmto negativům se snaží zodpovědné osoby v dotčených provozech předcházet… Pro Kralupáky jsou chemičky mnohdy srdeční záležitostí, hlavně když v nich celý život pracovali, ti jsou shovívavější. Stavu ovzduší posledních let dost pomohlo i to, že auta mají povinně katalyzátory, kvalita paliva a spalování je tedy lepší, auta nyní neprodukují tolik škodlivin jako dříve.
V čem máme jako město v ochraně životního prostředí rezervy?
Nejen naše město, ale obecně po celé republice máme rezervy v ochraně přírody. Z hlediska celkové vyváženosti života na Zemi jsou velmi důležité stromy. To je všeobecně známý fakt. Jakékoliv kácení stromů ve městě pak budí velké emoce, je však třeba si uvědomit, že stromy, stejně jako lidi, trápí neduhy (např. houby), nebo se chýlí jejich život ke konci. Kdyby takový strom na někoho spadl, vinu by nesl ten, kdo nepovolil jeho pokácení. Na druhou stranu, pokácení jakéhokoliv stromu musí být velmi dobře zdůvodněno a být opodstatněné, aby nebylo možné zlikvidovat zdravé kusy. U sporných stavů spolupracujeme s dendrologem VŠ zemědělské, který přijede a udělá znalecký posudek. I zde musí být přítomen zdravý rozum, z finančních důvodů nelze dělat znalecký posudek na každý strom…
Které další oblasti jsou pro vás klíčové?
Určitě ochrana zemědělského půdního fondu, a to z toho důvodu, aby skladovací haly nerostly jakou houby po dešti a nezabíraly kvalitní půdu. Bohudík na to pamatuje zákon, na 1. a 2. bonitní třídě je striktně zakázáno stavět, což je velmi dobré opatření. Neustále by byla zabírána další a další zemědělská půda, a to by nebylo z hlediska potravinového řetězce vhodné. Taková půda by nám v budoucnu mohla chybět v rámci potravinové soběstačnosti.
Další agendou je myslivost, v poslední době se na Kralupsku ve velkém objevují nedomorodé druhy zvěře – daněk, jelen sika a muflon. Když daněk navštíví chmelnici, přichází zemědělec o všechny příjmy. Daněk nemá přirozené nepřátele, je nutné jej redukovat. Bohužel toto zvíře hodně migruje. Při povodních v roce 2002/2013 z veltruského parku pár kusů uteklo, bylo poškozené hrazení obory, od té doby se dost namnožili. Viděl jsem záznam z kamer, jak se stádo daňků ve večerních hodinách prochází ve Veltrusech po náměstí. Dále jsou ve Vojkovicích, Hostíně u Vojkovic, Všestudech. Také divoká prasata působí velké škody. Zatím na tom ale nejsme tak, abychom museli vyhlásit mimořádné opatření a povolávat vojsko jako v Ústeckém kraji…
Děkuji za rozhovor.
Andrea Jůnová
REDAKCE: tel. č. 
