Na houby, i když nerostou

Kralupy nad Vltavou a Mšeno jsou města rozdílná, avšak jedno mají společné, každé má svou výletní muchomůrku – dva altány, které se od sebe liší pouze výškou, nikoli významem. Obě odpočinkové houby patří k turistickým cílům, obě byly patrně postaveny ve 30. letech minulého století. Ani o jedné se bohužel nedochovaly podrobnější informace.

Co jest známo, jsou stavitelé těchto houbiček. Na vrchu Hostibejk nechal Muchomůrku na své náklady postavit místní architekt Antonín Karban. Jako její protiváhu postavil i šestiboký vyhlídkový altán s pohledem na město. Mezi mšenskými se hovoří o tom, že jejich Muchomůrku, jež se nachází na okraji Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, v lesoparku Debř, vybudoval místní truhlář Štěpán Kozlík. Celé údolí, ve kterém mšenská houba stojí, bylo od roku 1915 několik let přetvářeno na přírodní krajinářský park místním buditelem, ředitelem školy Josefem Bedřichem Cinibulkem, který se svými žáky a dalšími nadšenci postupně vysázel různé druhy květin, keřů a stromů, jež postupem času přerostly v les. Zásluhy za zachování lesoparku, jehož součástí jsou také další zajímavá zastávková místa – památník M. J. Husa, pískovcová miniatura hradu Kokořín, zbytky přírodního divadla či skalní byt – patří vedle města Mšena i Okrašlovacímu spolku pro Mšeno a okolí. Například před deseti lety členové spolku do Debře umístili krmítko pro ptáky v podobě roubené chalupy i řadu hnízdních budek pro ptáky a před pěti lety do údolí instalovali patnáct informačních cedulí, které návštěvníky s místem blíže seznamují.

Mezi místními lidmi se traduje, že mšenská muchomůrka sloužila také jako dostaveníčko pro všechny zamilované. „Dnes si rande u Muchomůrky dá už asi jen málokdo. Dnešní mládež se spíše potuluje po jiných místech, sem do lesa jich nejspíš tolik nezavítá. Altán tedy převážně slouží jako místo odpočinku, odkud se může i nemusí dál vyrazit na cestu směrem k romanovské hájovně. Asi o něco více park navštěvují okolní turisté, myslím, že místní lidé dnes toto místo zdaleka nenavštěvují tak hojně, jako tomu bylo na začátku minulého století. Dříve se totiž za noblesní záležitost považovalo vyjít si na špacír,“ vypráví předseda uvedeného okrašlovacího spolku Jiří Říha.

Jaká povídání se vážou ke kralupské Muchomůrce?
Třebaže již kvůli vzrostlým stromům neplní funkci vyhlídky, je naopak rovněž místem pro romantická setkání, odpočinku i popovídání si s přáteli. Do nehezkého kabátu ji trochu odívají ti, kteří v jejím okolí po své návštěvě zanechávají nepořádek či dokonce nějakou tu „uměleckou“ malůvku. Její údržbu vzali před dvěma roky doslova do svých rukou lidé z odboru realizace investic a správy majetku. Muchomůrka se stále (až na malůvky menšího rozsahu) leskne, jedovatě červený klobouk s bílými tečkami možná v tomto vyznění trochu paradoxně stále láká turisty místní i okolní a zve k posezení. Dobře známou ikonu vrchu Hostibejk teprve nedávno doplnily dva nové prvky v blízkosti vyhlídkového altánu. Jsou jimi herní prvek pro děti od tří let a lavička smíření pro rozhádané páry.

Výzva: Pomozte Kralupům doplnit mezery v historii Muchomůrky
Jaký je Váš příběh, jenž se váže k hostibejcké muchomůrce? Hledáme zajímavá vyprávění, dobové fotografie, tajuplné příběhy, jednoduše vše, co je kralupské historii doposud neznámo nebo zastřeno v mlze. Svá povídání či různé materiály posílejte na zpravodaj@mestokralupy.cz.

Karmela Spejchalová, šéfredaktorka

Autor:Aleš