Martin Příhoda, nová posila HK Kralupy: Máme výborný tým, jehož největší devízou je bojovnost

Dalo by se říci, že Martin Příhoda je hokejový světoběžník. Hokej si zahrál ve Francii, nejvyšší dánskou soutěž okusil v týmu Esbjerg Oilers a své si prožil také v týmu našeho rivala z Mělníka (je dokonce pamětníkem jediné sezóny tohoto týmu v I. lize). V posledních dvou letech působil v týmu HC Poděbrady a přestože je už v „pokročilejším hráčském věku“, tak v obou ročnících patřil k nejlepším střelcům soutěže. Do Kralup nyní přichází s vizitkou renomovaného kanonýra, jenž bude zároveň plnit funkci asistenta hlavního trenéra.

Martine, máte za sebou bohatou hráčskou kariéru. Co Vás vedlo k tomu, že jste kývl na nabídku HK Kralupy?

Přiznám se, že s trenérem Dušanem Sikelou jsem byl v kontaktu skoro dva roky. Už loni byl můj příchod do Kralup na spadnutí, nicméně v Poděbradech jsem slíbil, že u nich ještě rok zůstanu. Letos jsme se ale už dohodli. Do Kralup to budu mít blíž, navíc vidina možného postupu do II. ligy, v rámci dvou až tří let, to je něco, co mě na této nabídce hodně lákalo. Zároveň si hodně slibuji od spolupráce s již zmíněným Dušanem Sikelou. Je to moc fajn člověk a obrovský srdcař.

Do Kralup přicházíte v jakési dvojroli. Ta první zahrnuje činnost asistenta hlavního trenéra, nicméně i díky Vašim střeleckým schopnostem je dost dobře možné, že Vás fanoušci budou moci vidět i na ledě, ostatně Vaše produktivita byla v posledních letech neuvěřitelná. Není divu, že si fanoušci od Vašeho příchodu mnohé slibují.

Jako hráč končím už od pětatřiceti let. Přítelkyně a dcera mi však vždy vysvětlí, že to se mnou ještě není tak špatné a přejí si, abych pokračoval. Uvidíme, jak to bude letos, nicméně čím jsem starší, tím víc se bojím následující sezóny. Bojím se jednoduše toho, abych nebyl trapnej. Je zřejmé, že moje hra už nestojí na tom, že někoho přebruslím. Většinou si hledám prostor kolem kruhů a snažím se co nejlépe vystřelit. To se mi v posledních letech docela dařilo. Jsem si ale vědom toho, že hrát se mnou není vůbec snadné. Ostatní hráči na mě už musí trochu pracovat, což může být pro někoho problém. Pokud však spoluhráči toto pochopí, sedneme si a je velká pravděpodobnost, že by se nám mohlo dařit.

Úloha asistenta trenéra je pak samozřejmě zavazující, ovšem nepochybně zajímavá. Zcela si ale uvědomuji, že v tomto ohledu mě nečeká vůbec nic jednoduchého. Určitě na mě bude kladen větší tlak, protože budu chtít nějakým způsobem zasahovat do organizace hry. Zároveň ale ne až tak moc. Rozhodně bude hodně záležet na tom, jak se mi bude dařit na ledě a jestli bude zdraví sloužit. Hlavní slovo bude ale vždycky patřit hlavnímu trenérovi.

A na sezonu jste se tedy připravoval v úloze hráče, dle stejných postupů, jako tomu bylo v předchozích letech?

V rámci letní přípravy jsem se zapojil jako hráč, což bylo pro mě po deseti letech novum. Bylo to tedy dost náročné, čili hlášky od kluků na mě létaly ze všech stran. Každopádně jsem se ale snažil nic neošidit a pevně doufám, že budu dobře připraven.

Jak vzpomínáte na předchozí působení v dresu Poděbrad? Měli jste hodně silný tým, který měl nepochybně vysoké ambice.

Letos musí říct, že jsme trochu dojeli na nedisciplinovanost. Z mého pohledu jsme měli výborný tým, skvělé individuality, střelecky se nám neskutečně dařilo, hráli jsme, myslím si, hezký hokej. Pak ale přišlo play off, úplně jiná soutěž, týmověji zaměřená a výsledek byl ten, že nás Mělník svou urputností přehrál. Ten konec se nám tedy příliš nepovedl. Ukázalo se, že třeba Kralupy měly na play off mnohem lepší tým než my. Osobně jsem však v Poděbradech prožil krásné dva roky. Vůbec na nic si nemůžu stěžovat.

V dresu Poděbrad jste se ve vzájemném zápase představil i kralupským fanouškům. Co Vám z tohoto utkání nejvíce utkvělo v paměti?

Určitě atmosféra. V Poděbradech na hokej tolik lidí nechodí. Tady to bylo pro nás úplně něco jiného. Přiznám se, že na fanoušky se tady už moc těším. Doufám, že jich bude chodit ještě víc.Jinak z toho zápasu si dále vybavuji urputný kralupský hokej, který nám vůbec neseděl. Kralupy vyhrály zcela zaslouženě, chtěly to víc. My jsme sice vedli, ale pak Kralupy snížily, diváci začali domácí hnát a my už jsme se do konce zápasu nedokázali vzpamatovat. Ani mně se ten zápas vůbec nepovedl. A to jsem měl v hledišti celou rodinu. Od táty jsem to pak pěkně schytal.

Co soudíte o kvalitě Krajské ligy?

Je neuvěřitelně vyrovnaná. II. liga je pro některé hráče časově hodně náročná a jen těžko lze skloubit s dobrým zaměstnáním. Naopak tady si kluci zahrají kvalitní hokej, dostanou solidní odměnu a ještě se mohou naplno věnovat svému povolání. Myslím si, že v posledních letech na tuto kombinaci mnozí přišli, čímž dochází k tomu, že je soutěž každým rokem kvalitnější.

Velkou část hráčské kariéry jste strávil i na Mělníku, v týmu našeho největšího rivala. Předpokládám, že právě tyto zápasy budou pro Vás hodně velkým lákadlem. Je to tak?

Samozřejmě. Už jsem dokonce dostal několik zpráv od fanoušků Mělníka, že tohle se nedělá, ale samozřejmě šlo spíše o kamarádské popichování. Myslím, že pochopili, že v Kralupech mě nyní čeká, doufejme, dlouhodobější úkol. Jinak na derby zápasy se pochopitelně už moc těším. Budou to hodně důrazné zápasy a já věřím tomu, že vyhrávat budou Kralupy!

Z Vašich slov je cítit, že si od nadcházející sezóny mnohé slibujete. Je pro Vás angažmá v Kralupech velkou motivací?

Jednoznačně. Kralupský hokej se zvedá a je to vidět. Libí se mi, jak Dušan Sikela s Martinem Hamplem (manažer A týmu) hokej vedou, nemluvě o extraligových juniorech a jejich trenérech, kteří zde s určitostí vidí velký potenciál. Jen tak by sem určitě nešli. Myslím si, že by si Kralupy II. ligu dospělých zasloužily.

Předchozí sezóna dopadla pro kralupské mužstvo nad očekávání. Tým si proklestil cestu až do semifinále soutěže, těžko říct, co by se všechno mohlo stát, kdyby nebyl ročník zrušen v důsledku koronavirové epidemie. Co soudíte o aktuální síle kralupského mužstva?

Rozhodně bude důležitý začátek soutěže. Když se nám povede dobře odstartovat, můžeme pomýšlet třeba i na nejvyšší příčky. Dalším důležitým faktorem je gólman. Eky (Jiří Exner) je skvělý, obranu máme také hodně dobrou, takže nyní už zbývá jen to, abychom zapracovali na koncovce a začali dávat více branek. Podle mého soudu máme nyní výborný tým, jehož největší devízou je bojovnost. Přiznám se, že jsem nikdy nic podobného neviděl. Tady kluci v přípravě hrají fotbálek a jdou po sobě hlava nehlava, neskutečný.

Koho považujete v nadcházející sezoně za favorita soutěže?

Rozhodně Černošice. Ti kluci jsou natrénovaní, jsou v nejlepším věku a většina z nich by mohla hrát stabilně II. ligu. Také jsem zvědav na „Béčko“ Kolína. Ti by mohli být posílení, neboť jejich první tým postoupil do I. ligy.

S jakými ambicemi, nebo řekněme i osobními cíli, vstupujete do nové sezóny?

Osobní cíle si už nedávám. Snad jen aby zdraví sloužilo. Týmové pak samozřejmě jsou. Přál bych si, aby na tom Kralupy byly co nejlépe. První nebo druhé místo by bylo pěkné (smích).

Aleš Levý, tiskový mluvčí MěÚ

Autor:Aleš