Jiřina Herainová, ředitelka ZŠ Komenského: Uzavření škol určitě bylo na místě a my se s tím musíme popasovat

Rozhovor s Jiřinou Hereinovou, ředitelkou ZŠ Komenského

Proměnil se způsob „vyučování“ za dobu, co jsou školy uzavřené?
Samozřejmě, výuka s dětmi a bez dětí se lišit musí, ať chceme či nechceme. První týden byl o hledání možností, jak s dětmi nejlépe pracovat, co bude komu vyhovovat, jak je kdo technicky vybaven na přijímání práce a komunikaci. Poměrně zásadně se liší práce s dětmi na 1. a 2. stupni. Na prvním stupni je to více o komunikaci učitele s rodiči a vzájemné spolupráci, na 2. stupni si žáci již většinou jsou schopni vše dělat sami, případně s rodičovskou kontrolou. Zavedli jsme různé formy učení na dálku. Někdo používá Teams, někdo učí přes Skype, jiný nahrává videa a posílá dětem. V neposlední řadě také vysíláme on-line. Práci dětem pro přehlednost zadáváme na školní web a do Bakalářů.

Jaké metody se vám osvědčily jako nejúčinnější a které se naopak neujaly?
Zase je to třída od třídy, předmět od předmětu, je to různé. Využíváme různé způsoby on-line výuky. Přenosy s možností zhlédnutí videa i později na YouTube, Office 365 – výuku přes Teams, přes Google. Někteří učitelé komunikují přes WhatsApp, někdo přes e-mail. Na 1. stupni vím, že učitelé s dětmi hodně telefonují. Nedá se říct, co se osvědčilo a co ne. Každý to má trochu jinak. Jsou děti, které nemají přístup na internet. Rodiče si chodí pro práci do školy. Dokonce někteří kolegové doručují dětem práci i do schránky. Během prvních čtrnácti dnů jsme si vyhodnotili, co funguje a co ne a podle toho se každý zařídil.

Jakým způsobem hodnotíte splněné úkoly a máte již nyní představu, jak bude probíhat uzavírání známek na závěrečné vysvědčení?
Hodnotíme spíše motivačně. Jak bude vypadat závěrečné hodnocení, záleží na tom, jak a kdy půjdeme či nepůjdeme do školy. Sama za sebe mohu říci, že jsem schopna uzavřít známky i teď. Jednak mám dost známek a také děti znám. Vím, jak kdo pracuje a co umí. Z tohoto období „na dálku“ mohu tak maximálně vyvodit, že někdo pracoval zodpovědně a někdo se „flákal“, podle toho mu mohu třeba „přidat či ubrat“.

Jsou dle vás vládní opatření týkající se škol smysluplná?
Vzhledem k tomu, že se opatření často mění podle toho, jak se situace v zemi vyvíjí, nemohu jednoznačně souhlasit nebo nesouhlasit. Uzavření škol určitě bylo na místě a my se s tím musíme prostě popasovat.

Podporuje stát školy dle vás dostatečně?
Nějaké nápady a návrhy jsme dostali od MŠMT, ale především jsme si vše museli zařídit sami.

Co si myslíte o tom, že by se na konci května (25. května) mohli do škol vrátit pouze žáci 1. stupně a to rozdělené do skupin po max. 15. Děti by dle plánu týkajícího se rozvolňování opatření představený vládou 14. dubna měly přijít do škol s rouškami, povinně je nosit ve společných prostorech školy, ve třídách dle rozhodnutí učitele. Dokážete si již nyní představit, jak to bude organizačně náročné?
Do 25. 5. je ještě daleko a vše se může vzhledem k vývoji situace s šířením koronaviru ještě změnit. Zatím moc informací z MŠMT nemáme, bude pravděpodobně na vedení škol, jak si s organizací výuky poradí. Rozhodně to nebudeme mít jednoduché. Učitelé 1. stupně budou dopoledne pracovat se skupinou dětí, která bude docházet do školy, odpoledne budou pracovat distančně s těmi, co zůstanou doma. Pokud počet dětí ze třídy ve škole přesáhne 10, víc jich vzhledem k prostorovým podmínkám ve třídě/ ve skupině nezrealizujeme, znamená to práci ještě pro nějakého kolegu, který bude učit druhou skupinu. Zřejmě se to bude týkat asistentů nebo vyučujících výchov, protože ti ostatní dál povedou distanční vyučování pro žáky 2. stupně. Budeme muset zorganizovat střídání skupin ve školní jídelně tak, aby se tam nepotkávaly, zajistit dostatek vychovatelek (to bude asi velký problém), zajistit časté dezinfikování všech prostor školy, zajistit měření teploty žákům při vstupu do školy, zkontrolovat, zda mají alespoň dvě roušky, zamezit vstupu dospělých do školy. Bude muset být zorganizován systém předávání dětí z družin bez vstupu rodičů do budovy. Myslím, že toho nastane ještě víc. Bude nutné, abychom včas věděli, kolik dětí nám přijde a podle toho se zařídili. Neumím si představit, že si to někdo rozmyslí dodatečně a bude chtít, aby jeho dítě nastoupilo, když se skupiny nesmí mísit. Ale budeme se s tím muset nějakým způsobem poprat. Jen doufám, že to nepřinese víc škody než užitku.

Ráda bych poděkovala všem učitelům, protože to nemají jednoduché. Rozhodně nemají prázdniny, za pochodu se učí pracovat jinak, seznamují se s novými technologiemi. Pracují individuálně s jednotlivými žáky a přípravě na výuku i výuce samotné věnují mnoho hodin, i na úkor svého soukromí. Rovněž kuchařky pracují, vaří pro seniory, administrativa i školník jsou v plném nasazení. Úklid udržuje školu čistou a dezinfikovanou. Škola je bez dětí, ale pracuje.

Autor:Aleš