Střední Čechy patří ke krajům, které byly letos nejvíce zasaženy půdním suchem. S Jakubem Němečkem, předsedou komise pro životní prostředí v Kralupech nad Vltavou, jsme hovořili o důsledcích dlouhých teplých měsíců takřka bez deště, o boji se suchem ze strany města Kralupy nad Vltavou a v neposlední řadě o možnostech, jak před vysycháním půdy chránit vlastní zahrady.
Jak se dlouhodobé sucho odrazilo na místní vegetaci?
Na místní vegetaci se sucho projevilo především dřívějším usycháním travních porostů. Důvodem je nízký úhrn srážek a nízká výška sečení. Ta byla kritizována členkou naší komise opakovaně. Usychání stromů v intravilánu obce, myšleno v zastavěných plochách obce, bylo ojedinělé. Město již v minulosti pořídilo zavlažovací vaky, které ochránily mnohé dřeviny. (více o zavlažovacích vacích na str. 6)
Vy jste navrhovali nesekat travní porost tak nízko právě proto, aby tráva neusychala tak rychle, lidé však často byli a možná stále jsou jiného názoru…
Občané by z důvodů alergií, venčení psů a minimalizace klíšťat upřednostnili nízkou seč. Ta však není vhodná pro udržení vlhkosti v trávníku. Zvolena byla kompromisní varianta zakotvit výšku a četnost seče v nových smlouvách péče o zeleň. Zde je psáno, kolikrát nanejvýš a na jakou minimální výšku je možné trávník sekat. Město je zde rozděleno do oblastí a každá oblast se soutěžila samostatně a má odlišné využití a tedy i odlišný přístup k četnosti seče.
Zapojilo se město Kralupy nad Vltavou „do boje“ proti půdnímu suchu i jinak než správným rozhodováním o výšce sečení trávníků?
Ve městě se v minulosti tvořila parková zeleň, rovněž se každoročně sázely stromky a udržovala se vegetace v nezastavěných částech obce. Aktuálně se přistoupilo k revizi ploch v centru města. Mění se asfaltové povrchy za mlatové nebo za povrchy s žulovou a zatravňovací dlažbou. Výměna povrchů již byla provedena například v okolí kostela. Tento trend bude zřejmě nastaven i na dalších stavbách. V krátké budoucnosti je cílem tvořit městské budovy se zelenými střechami a s retencí dešťové vody. Vše s ohledem na možnosti dané budovy nebo lokality. Osobně bych dále rád viděl změnu druhové skladby dřevin například v lokalitě Hostibejk, ale s ohledem na výši nákladů toto nevidím jako příliš reálné.
Sucho se samozřejmě výrazně dotklo i zahrádkářů. Jak by mohli občané „bojovat“ se suchem na vlastních zahradách?
Občané by mohli být nápomocni se zachytáváním dešťových srážek do akumulačních nádrží na svém pozemku. V mnoha případech se tak již děje, ale v nedostatečné míře. Vhodné je také nevyužívat pitnou vodu pro zálivku trávníků u rodinných domů a pro napouštění bazénů.
Čím si vysvětlujete, že není dostatek těch, kdo již využívá akumulační nádrže. Může to být vysokou pořizovací cenou spojenou navíc s náklady na zemní práce?
Lidé mnohdy využívají akumulační nádoby vlastní výroby. Časté jsou sudy na dešťovou vodu. Ty však svou kapacitou nedostačují zachytit veškeré dešťové srážky. Na akumulační nádrže však existuje dotační program Ministerstva životního prostředí. Itak jsou náklady značně vysoké. Nízká cena nákladů na vodu ze studní pak nenutí dostatečně vodou šetřit a ve zvýšené míře ji zachytávat.
Karmela Spejchalová
REDAKCE: tel. č. 
