Stanislav Hejduk, kralupský zastupitel: Velké části obyvatel není jedno, co se ve městě děje

Téma spojené s udržováním pořádku ve městě je stále aktuální. Na stránkách Kralupského Zpravodaje byly o této problematice popsány stohy papírů, a přestože textem asi nelze docílit nějakého velkého úspěchu, snažíme se alespoň prostřednictvím článků či rozhovorů přinášet nápady a myšlenky lidí, jež mají k této problematice co říci. Jedním z nich je i dlouholetý zastupitel Stanislav Hejduk, mimo jiné také bývalý zaměstnanec Technických služeb Kralupy nad Vltavou.

Pane Hejduku, pokusíte se hned na úvod zavzpomínat na časy, kdy jste v zastupitelstvu začínal? Jak se podle Vašeho názoru město posunulo a kde naopak vidíte největší rezervy?

Je to opravdu dávno, neboť v zastupitelstvu působím od roku 1994. Už v té době tu byla snaha město vylepšovat a udělat ho hezčím. Současnost je ale přece jen trochu jiná. V Kralupech se hodně investuje, rozdíl oproti nedávné minulosti je naprosto markantní. Samozřejmě nejvíce je to vidět v centru města, na Palackého náměstí, které se velmi povedlo. Až budou dokončeny další plánované úpravy, bude výsledek ještě mnohem výraznější. A co se nepovedlo? Dlouhodobým problémem Kralup je doprava. Víme, jak tento problém řešit, ale stále jsou s touto problematikou spojeny komplikace, které nedokážeme dost dobře ovlivnit. Další výrazný nedostatek spatřuji v udržování pořádku. Zde si ani nemyslím, že by to byla chyba Města či technických služeb, kde jsem mimochodem dlouhá léta pracoval. Problém je v nastavení některých lidí, jež klidně vyhodí kusy nábytku před dům, nechají to tam ležet a jsou přitom přesvědčeni, že je povinností města se o toto postarat. V tomhle je současná situace ještě o něco horší, než tomu bylo dříve.

Čím jsou podle Vašeho názoru Kralupy specifické?

Kralupy jsou důležitým dopravním uzlem. Hodně lidí dojíždí do Prahy za živobytím, ve městě až tolik času netráví. To je trochu problém. Osobně bych si přál, aby „Kralupák zůstal více Kralupákem“ a nestal se z něho Pražák. Myšleno tedy tak, že ráno odjedu do práce, vrátím se pozdě večer, když to dobře dopadne, a co se v našem městě děje, mě absolutně nezajímá. Lidé tu vždycky drželi při sobě, chodili společně za kulturou, na sportovní zápasy atd. Byla by určitě škoda, kdybychom měli o občanskou vzájemnost v budoucnu přijít.

Máte pocit, že i tato skutečnost nakonec přispívá k tomu, že tito lidé ztrácí motivaci spojenou s udržováním pořádku?

Určitě to tak být může, ale pochopitelně bych to nechtěl úplně takto paušalizovat. Spíše vidím problém v místních sídlištích, kde je přece jen větší anonymita. Je třeba si uvědomit, že odstraňování nepořádku stojí technické služby nemalé úsilí, nemluvě o finančních nákladech. Přitom místní sběrný dvůr je dnes schopen pojmout v podstatě cokoli a pro místní občany je zdarma. „Tak už s tím pořádkem něco udělejte!“ To je častý slogan většiny stěžujících si lidí, kteří rovněž nejsou s pořádkem ve městě spokojeni.

Existuje ale vůbec nějaký nástroj, jímž by šla tato problematika alespoň částečně řešit?

Téhle otázce rozumím, ale vůbec nevím, co na ni mám odpovědět (smích). Je to nesmírně těžké. Jít formou represe, možná i to by byla cesta, ale nejsem si jist, jestli by to přineslo kýžené ovoce. Navíc si myslím, že i tak celé město v žádném případě uhlídat nelze. To bychom potřebovali mít strážníka na každém rohu. Dalším problémem je separovaný odpad. Jakmile jsou nádoby plné, lidé pohodí obsah kolem a vůbec je to nezajímá. Aby svoz těchto odpadů jezdil častěji, to je sice argument, ale je třeba si uvědomit, že se nám tato služba mnohonásobně prodraží. Je tedy otázkou, jestli touto cestou jít. Třeba sami dojdeme k názoru, že jiné cesty skutečně není.

Už jsme se v rámci rozhovoru tak trochu dotkli kralupského patriotismu, jestli to takto mohu nazvat. Je tady dostatečný počet obyvatel, o kterých byste toto dokázal říci?

Těch lidí je tu stále celá řada. Jak mezi staršími generacemi, tak i mezi těmi mladšími. Myslím si, že velké části obyvatel není jedno, co se ve městě děje.

V příštím roce nás čekají komunální volby. Budete znovu do městského zastupitelstva kandidovat?

S největší pravděpodobností to ještě zkusím. Jsem nyní v důchodu, po městě se pohybuji často a nemám problém se s lidmi zastavit na kus řeči, případně jim i poradit. Nějaké zkušenosti jsem za ta léta nasbíral, takže naposled bych chtěl svým dílkem přispět. Tím však bude má práce pro město definitivně završena. Pak už musí převzít otěže ti mladší.

V jedné z otázek jsme už rozebrali určitá specifika Kralup nad Vltavou. Tím dalším je bezesporu kultivovaná komunikace mezi vedením města a opozicí. V tomto ohledu jsme opravdu unikátní, neboť i v sousedních městech ani zdaleka taková forma spolupráce neprobíhá. Čemu to přisuzujete?

Ano, s tím souhlasím. Je to pravděpodobně dáno tím, že v zastupitelstvu jsou dnes lidé, kteří se znají dlouhodobě, někteří dokonce od dětství. Mladší zastupitelé ovšem také nejsou zcela neznámí. Většinou se jedná o výrazné osobnosti, o jejichž aktivitách se ve městě vědělo už v době jejich dospívání. Je moc dobře, že v Kralupech nepolitikaříme. Sice jsme schopni se pohádat, vytknout si nějaké věci, ale zároveň si spoustu záležitostí dokážeme vyříkat u piva, pobavit se i o normálních věcech, jako jsou např. fotbal nebo hokej. Jako opoziční politik, zejména v tomto volebním období, vůbec necítím, že by s námi nebylo cokoli projednáváno, nebo že bychom do určitých věcí nemohli zasahovat. Toho si cením a jsem velice rád, že tomu tak je. Když někdo přijde se zajímavým nápadem, je úplně jedno, jakou stranu zastupuje. Hlavní je, že to pomůže lidem. Doufám, že kultivovanost se z jednání zastupitelstva hned tak nevytratí.

Aleš Levý, tiskový mlučí MěÚ

Autor:KZ