Z deníku člena volební komise

Podat občanku – odstoupit dva metry – sundat roušku – nandat roušku – vzít si občanku – dezinfikovat. V takovém duchu probíhaly letošní volby do zastupitelstva kraje. O slastech a strastech úředníků a volebních komisí v následující reportáži. Tento maraton začal již v létě. Pracovníci městského úřadu se rozehřívali stanovováním minimálního počtu členů volebních okrskových komisí, komunikovali s kandidujícími stranami a pozvolna sbírali informace. Po prvních kilometrech se rozhodli přivzít k sobě posilu, a tak začalo svolávání členů okrskových volebních komisí.

Jak jste si mohli letos poprvé na jmenovkách jednotlivých členů všimnout, do volební komise se můžete dostat dvěma způsoby, buď jmenováním politickou stranou či hnutím, nebo jmenováním starostou. Ti se všichni schází již měsíc před samotnými volbami na úvodní zasedání, v rámci něhož kromě seznamování a školení proběhne také volba předsedy a místopředsedy každé komise. Společně s blížícím se termínem voleb postupně přituhuje a předsedy, místopředsedy a zapisovatele čeká další kolo – tentokrát podrobné školení. Divili byste se, jak poučné a interaktivní může takové školení být! Sami byste totiž tolik kreativních způsobů jak zneplatnit svůj volební lístek určitě nevymysleli.

Dostáváme se do nejsledovanější části závodu, tedy samotných voleb. Je 2. října, pátek, 14:00 hod., dveře volebních místností se otevírají. Letos je to opravdu jinak. Místo svršků se chválí roušky. Dezinfekce je cítit všude. Společný povzdech: „Tak už tu zase máme ty roušky, viďte, už aby to skončilo!“ se brzy stane jakýmsi rituálem. Aspoň že dobrá nálada se nevytrácí. Mazáci komisí již z dálky srdečně zdraví ty, kteří si nikdy volby nenechali ujít, a páni strážníci také nepřichází jinak než s úsměvem. Lidé chodí do osmi, pak už je účast slabá. Pravidlem ale zůstává, že dvě minuty před uzavřením místnosti vždy ještě někdo přijde. Pak už jen zapečetit vše, co se dá, a hurá do peřin. A ráno v osm nanovo. V sobotu nás čeká trochu jiná společnost, na rozdíl od pátku, kdy chodí především unavení lidé z práce, za námi v sobotu zavítají často rodiny s dětmi vracející se z procházky nebo starší lidé po cestě na víkendový nákup. Tento čas už se nese ve znamení odhadů a sázek, kdo asi nakonec maraton vyhraje a jaká byla účast v publiku. 

Po sobotní druhé hodině je již na dohled cílová rovinka. Volební místnosti se zavírají. Ačkoliv nám bylo na úvodním zasedání kladeno na srdce, že sčítání hlasů samo o sobě přece není žádný závod, každá komise ví své. Má své osvědčené postupy, každý člen má svůj úkol. Proto se bez prodlení otevírají a vysypávají urny, od platných lístků se oddělují ty neplatné, platné lístky se dále třídí podle jednotlivých politických stran, pak už se jen sčítá, zapisuje a podepisuje. Výsledky se dopraví na městský úřad, a když je vše, jak má být, všichni členové dané okrskové volební komise můžou jít domů a doufat, že už se kvůli těmto volbám znovu nepotkají.

Ti, co letos sázeli na účast, byli nejspíš překvapeni. Ve Středočeském kraji dorazilo k urnám navzdory obavám z koronaviru o více než 67 tisíc voličů více, než tomu bylo v minulých krajských volbách. Pohár v podobě osmnácti křesel v krajském zastupitelstvu si sice odnesli Starostové a nezávislí, pro Kralupáky ale byli nakonec těsnými vítězi Občanští demokraté spolu s Liborem Lesákem.

A to je pro letošek všechno. Své zástupce jsme si zvolili, peníze poskytnuté na volby utratili (pro představu, obec jako Kralupy nad Vltavou získá na takové volby částku kolem 577 tis. Kč) a uvidíme se zase přístí rok!

Veronika Elznicová, redaktorka KZ

Autor:KZ