Miroslav Raif, vedoucí ekonomického odboru MěÚ Kralupy nad Vltavou: Přebytek hospodaření je ve výši desítek milionů korun

Začátek nového roku se zpravidla nese ve znamení výzev a plánů. V následujícím rozhovoru se však zaměříme spíše na hodnocení nejdůležitějších finančních operací, jež byly uskutečněny v předchozích letech. „Město je stále ve velmi dobré finanční kondici, což je asi ta nejpozitivnější zpráva směrem k občanům,“ říká Miroslav Raif, vedoucí ekonomického odboru MěÚ, kterého jsem poprosil o pragmatické zhodnocení stávajícího stavu.

Jak si podle Vašeho názoru stojí Kralupy z hlediska hospodaření? Lze alespoň ve zkratce čtenářům popsat, jak na tom v současné době jsme?

Na pozici vedoucího ekonomického odboru působím pět let, ovšem ještě jsem se zde nesetkal s tím, že by město bylo ve špatné finanční kondici. Přebytek hospodaření je ve výši desítek milionů korun, přičemž i jednotlivé rozpočty se vyvíjejí kladně. Daňové příjmy se nám daří plnit vždy lépe, než je původně plánováno. Další dominantou jsou bezesporu dotace, které se Městu daří získávat. Pro místní rozpočet je to velké plus z hlediska úspor, neboť většina projektů se týká např. staveb, jež bychom museli v dohledné době stejně uskutečnit, avšak za použití výhradně vlastních zdrojů. Co se týče provozních výdajů, tak si dovolím tvrdit, že zbytečně neutrácíme. Naopak investiční výdaje rok od roku rostou, ovšem je to dáno především tím, že se ve městě hodně staví.

Zastupitelstvo v nedávné době schválilo přijetí dvou úvěrů. Jeden se týká přestavby budovy pivovaru na kulturní centrum, druhý má návaznost na další investiční akce (200 mil. korun). Předpokládám, že toto hodnotíte jako krok správným směrem.

Ano, přesně tak. Půjčovali jsme si v dobrých dobách, kdy byly úrokové sazby nízké v porovnání s inflací, která jde nahoru. Některým zastupitelům se to ale tehdy nelíbilo. Nedokázali pochopit, proč si město s vlastními zdroji „musí“ na něco půjčovat. Jenže kolikrát cizí zdroje jsou levnější než ty vlastní. A právě díky této tezi jsme mohli učinit několik transakcí, díky nimž došlo ke zhodnocení peněz určených na přestavbu pivovaru. Jednoznačně správné rozhodnutí.

Už jste zmínil, že rozpočet města ve velké míře ovlivňují evropské dotace z jednotlivých operačních programů. Tyto tituly ovšem zdaleka nepokryjí konkrétní projekt ze sta procent, čili i zde je třeba počítat s nutnými výdaji. Nicméně dotace zcela jistě ovlivňují chod obcí a měst. Je tomu tak?

Souhlasím. Zároveň je třeba zmínit, že možnost spojená se získáním dotace ovlivňuje i rozhodování zastupitelů ve věci realizace některých staveb, jež původně nebyly prioritou. A protože i podíl financí z místních rozpočtů je pro realizaci nezbytný, může tak dojít k nabourání celkové koncepce. V Kralupech se toto ale naštěstí neděje. Všechny dotační stavby mají své opodstatnění. Osobně však příznivcem tohoto systému nejsem. Mnohem lepší by bylo dát městům více peněz napřímo. Když se jedná o dotacích, v mnoha případech se začnou vymýšlet důvody spojené s možným využitím, přičemž v některých městech zrovna toto nedopadlo úplně dobře.

Poslední dva roky jsou bohužel ve znamení boje s covidem. Jaká opatření muselo Město učinit v souvislosti s přerozdělováním finančních prostředků?

Nástup covidové krize znamenal úpravu některých položek v rozpočtech městských organizací a odborů MěÚ. Zároveň došlo v podstatě k pozastavení výběru daní, protože kompenzační bonusy, prostřednictvím kterých se stát zaměřil především na podnikatelské subjekty, byly vratkami státního inkasa daní z příjmů. Naštěstí díky některým zákonodárcům, kterým nebyla tato situace města a obcí lhostejná, došlo ke kompenzaci výpadku daňových příjmů a Město obdrželo kompenzaci ve výši téměř dvaatřiceti milionů korun. A protože i městské organizace nemohly z důvodu covidu realizovat většinu akcí, byla nakonec finanční bilance obdobná jako v minulých letech. Koncem roku 2020 pak přišla „rána“ spojená se zrušením superhrubé mzdy. Tato skutečnost měla velmi zásadní vliv na rozpočet pro rok 2021, ovšem i s tím jsme si nakonec úspěšně poradili. Zároveň následovala změna zákona o rozpočtovém určení daní, jež byla uskutečněna v náš prospěch. Parodoxně jsme tedy měli daňové příjmy lepší než kdy jindy.

V minulém čísle Kralupského Zpravodaje jsme veřejnost informovali o možném zbavení dluhů, které mají někteří jedinci vůči veřejnoprávní instituci, a to v rámci tzv. milostivého léta. Jak hodnotíte tento předpis, jenž v polovině minulého roku schválila Poslanecká sněmovna?

Milostivé léto představuje ideální možnost, jak se mohou dlužníci poměrně snadno zbavit svých dluhů. Nápad tedy hodnotím kladně, přestože nemám zprávy o tom, že by tady u nás někdo této možnosti využil. Uvidíme, jak na tom budeme na konci ledna, kdy tato akce končí.

Aleš Levý, tiskový mluvčí MěÚ

Autor:KZ