Vojtěch Pohl, kralupský místostarosta: Městská zeleň je neméně důležitá

Obyvatelé Kralup nad Vltavou si jistě nemohli nevšimnout neustálých proměn zeleně v parcích, na sídlištích či veřejných prostranstvích. Rozvoj a úprava těchto „zelených“ prostranství ale nevzniká jen tak na koleni, postupuje se krok po kroku. Každé realizaci vždy předchází dlouhodobé plánování a analyzování. „V Kralupech je relativně vysoký počet zelených ploch ve srovnání s jinými městy obdobného charakteru. Proto jsem spíše zastáncem toho, abychom rozvíjeli a zlepšovali stávající zeleň a naše životní prostředí oproti vytváření úplně nových ploch,“ říká místostarosta Vojtěch Pohl. Více se dočtete v následujícím rozhovoru.

Co vše stojí za tím, co vidíme kolem sebe, kde žijeme?

Dlouhodobé plánování spočívá v přípravě strategických dokumentů. V minulosti jsme měli k dispozici Územní studii krajiny, přičemž tento dokument mapuje Kralupy v širších souvislostech s celým správním územím. V loňském roce jsme zadali zpracování dokumentu Územní studie sídelní zeleně, který se již zaměřuje výhradně na městskou zeleň, její údržbu a koncepci plánování na území celého města. Studie obsahuje dvě hlavní části, v první je hodnocen stávající stav, kvalita údržby a priorita z pohledu revitalizace dané lokality. Druhá část je návrhová, zabývá se tedy návrhem druhové skladby, celkovou funkcí nově vznikající zeleně. Ve studii je kladen důraz na výběr stromů a jejich odpovídající údržbu tak, aby nové výsadby plnily svoji enviromentální funkci po další desítky let, což je dle mého názoru správný přístup.

Na základě závěrů a doporučení studie se nyní zabýváme revitalizací sídlišť, kde zeleň není dostatečná nebo je neperspektivní. V tuto chvíli je zpracovávána projektová dokumentace na revitalizaci části sídliště Hůrka, která je vymezena Zákolanským potokem a ulicí Gen. Klapálka. Tato realizace kromě revitalizace zeleně obsahuje i rekonstrukci centrálního hřiště, cestní sítě a zkulturnění kontejnerových stání. Myšlenkou v tomto případě je také postupná návaznost na již dokončenou rekonstrukci na sídlišti V Zátiší. Dále se zabýváme sídelními vnitrobloky v Lobečku mezi Mostní ul. a Revoluční ul., kde máme již k dispozici dendrologický posudek, inventarizaci veškeré zeleně a projekt s návrhem celkové revitalizace zeleně v této části.

Dalšími myšlenkami územní studie sídelní zeleně jsou propojovací osy mezi jednotlivými plochami městské zeleně nebo také záměr řešit páteřní průjezd města, tedy ulici Mostní a její přilehlá prostranství (Seifertovo nám., prostor před kulturním domem, Husův park), jako jeden funkční koncept. Tyto myšlenky považuji za velmi zajímavé a budu rád, když se nám je podaří do budoucna rozvinout. Vypracování takovéto studie je velice sofistikovanou záležitostí vyžadující vysokou odbornost.

Jak dlouho se takováto studie připravuje a jakými jednotlivými kroky se erudovaní odborníci zabývají?

Na tvorbě studie se podílela nejvíce odborná firma, ale také příslušní úředníci z Odboru životního prostředí, Odboru územního plánování a zástupci samosprávy. Celý proces začal terénním průzkumem, jenž obsahoval zaměřování, fotodokumentace a sběr potřebných podkladů. Během tohoto období proběhlo několik konzultačních dnů na městském úřadě a potom teprve následovala tvorba samotného dokumentu a zapracování připomínek. Cílem bylo, aby byl dokument propracovaný a městu přínosný, proto celková doba realizace činila přibližně půl roku.

Plány jsou jedna věc, realita věc druhá. Ani v plánování městské zeleně není vše pouze růžové. S jakými komplikacemi se v případě výsadby nových rostlin či stromů a rekultivace zeleně nejčastěji potýkáte?

Nejčastějším problémem při realizaci nových výsadeb jsou energetické rozvody uložené v zemi. Dle energetického zákona má každý tento rozvod ochranné pásmo ve vzdálenosti 2,5 metru na každou stranu. V tomto ochranném pásmu lze za stanovených podmínek zeleň sice vysadit, ale jakmile by došlo k nutnosti oprav rozvodů, pak je provozovatel oprávněn tuto zeleň odstranit. Ve městě je poměrně hustá síť horkovodů, slaboproudých i silnoproudých kabelů či vodovodních potrubí, proto je tento aspekt velmi limitující z hlediska výsadby. Nicméně v nových projektech je vždy plánovaná výsadba korigována dle územně-analytických podkladů tak, aby byl střet s výskytem sítí vyloučen.

Průmyslové město už dávno není synonymem pro Kralupy. Jak by podle studií mělo/ mohlo vypadat město Kralupy nad Vltavou?

Myslím si, že v současné chvíli Kralupy nabízí řadu příjemných přírodních lokalit nebo parků, kam lze vyjít na procházku a relaxovat. Zmiňovaná studie také zahrnuje informaci o tom, že v Kralupech je relativně vysoký počet zelených ploch ve srovnání s jinými městy obdobného charakteru. Proto jsem spíše zastáncem toho, abychom rozvíjeli a zlepšovali stávající zeleň a naše životní prostředí oproti vytváření úplně nových ploch.

Kdo se stará o údržbu zeleně ve městě?

Údržba vychází ze zpracovaného elektronického pasportu městské zeleně, ve kterém jsou zavedeny veškeré zatravněné plochy, podíly stromů a podíly keřů. Pasportizace byla dokončena před dvěma roky za účelem evidence zeleně, ale také jako vytvoření uceleného podkladu pro její údržbu. Údržba se dělí na tři standardní lokální části – Kralupy, Lobeček a Zeměchy, kde převažuje seč trávníků, a dále na tři specifické celky, které vyžadují speciální údržbu – záhony MŠ, ZŠ a květinové mísy, seč podél komunikací a přírodní lokality (např. Strachov, údolí řeky atd.). Každá z těchto částí je udržována danou odbornou firmou, jež splňuje kvalifikaci pro daný celek, nebo prostřednictvím TSM.

Jak finančně náročná je údržba městské zeleně?

Údržba stojí zhruba 12 mil. Kč ročně, což závisí i na náročnosti a okolnostech v daném roce.

Autor:Aleš