Nejtragičtější událostí historie města se stal nepříliš vydařený nálet na kralupskou rafinerii minerálních olejů dne 22. 3. 1945. Z italských letišť tehdy kolem osmé hodiny ranní vzlétly směrem na Kralupy 304. peruť a část páté peruti 15. americké letecké armády. Půl hodiny trvající bombardování začalo ve 12:29 hod. V devíti vlnách náletu svrhlo 145 amerických strojů typu B-24 Liberator celkem 1 256 pum o celkové váze 316 tun. První přesné zásahy byly směřovány do areálu rafinerie a sousední lakařské továrny. Jedna z prvních ran však dopadla na jedinou tehdy plnou nádrž, která vybuchla a začala hořet.
Požár vypukl také v továrně na barvy a v cisternách na nákladovém nádraží. To vše vytvořilo nad městem černý oblak dýmu, a tak bombardování muselo být provedeno „vizuální metodou“ bez možnosti použití zaměřovací techniky. Další pumy byly prakticky svrženy do kouře bez vizuálního kontaktu s cílem. Po shození veškeré munice se letadla kolem 16:00 hod. vrátila zpět na italská letiště. Německá letadla během tohoto útoku nijak nezasáhla. Bombardování město zcela rozvrátilo. Vyžádalo si 145 lidských životů a velké majetkové škody. Bylo zničeno 22 kralupských továren, 16 veřejných budov a vlakové nádraží. Z celkového počtu 1 884 obytných domů bylo srovnáno se zemí 117 a poškozeno 993. Sirény leteckého poplachu byly sice spuštěny v 11:46 hod., následně však byly přerušeny zásahem do elektrického vedení. Mnoho lidí se přesto zachránilo, když opustilo továrny a uteklo do okolních polí a zalesněných strání. Avšak v některých domech zahynuly i celé rodiny včetně malých dětí.
Střed města se po náletu zcela vylidnil. Obyvatelé odešli do okrajových čtvrtí či do okolních obcí. Bylo rozrušeno zásobování i obecní správa. Mimo organizovaného vyprošťování zavalených osob a odstraňování nevybuchlých bomb se hlavní opravné práce uskutečňovaly až v době po skončení války. Ovšem některé jizvy na tváři města jsou patrny dodnes, např. proluka na náměstí vedle budovy komerční banky. V roce 2000 byla obětem náletu odhalena na zdi kralupského kostela pamětní deska vytvořená předním českým medailérem Josefem Hvozdenským.
Jan Racek, ředitel městského muzea
REDAKCE: tel. č. 
