Dnes<div id="zpetny_odkaz" style="visibility: hidden;width:1px;height:1px"><a href="http://phgame.cz">PHGame.cz</a></div>
  • Čtvrtek 18. dubna 2019
  • Svátek má Valérie

Kralupy nad Vltavou – Přinášíme další pokračování seriálu o splněných snech. Dvanáctý díl najdete v tištěném dubnovém vydání Zpravodaje, čtrnáctý připravujeme do květnového čísla.

Když něco chcete, musíte tomu věřit – 13. díl

Po pár dnech mi volají kluci, se kterými jsem se poznal na Kapverdách. Připluli na Martinik. Posílají mi své souřadnice, abych připlul do Le Marin. Moc se mi nechtělo opustit docela dobré kotviště. Nakonec zvedám kotvu a vyplouvám. Pluju proti silnému větru a musím neustále křižovat. Připlouvám za tmy. Plavební kanál je sice značený bójemi, ale všude okolo číhá spousta zrádných mělčin. Ne jedna loď skončila na mělčině. 

Jak jsem se zmínil, připlouvám za tmy. Všude kolem stovky kotevních světel. Jedu podle navigace a sonaru. Už jsem skoro na místě. Vidím už i loď kluků, kteří mi poslali souřadnice, tak to beru rovnou k nim. Chvilka nepozornosti – nesleduju sonar a drc, drc a sedím na mělčině. Ještě štěstí, že jsem plul pomalu. Plný zpětný chod, pár obratů a jsem zase na hluboké vodě. O kousek dál hážu kotvu a jsem na místě. Ráno teprve vidím, jak je zátoka veliká. Nekotví tady stovky lodí, ale tisíce.

Přijíždí ke mně Pavel Menšík zvaný Myšák. Potkali jsme se na Kapverdách. Hned na mne:

„Ahoj, Pepo, jakou jsi měl plavbu a jak se ti tu líbí?“ „Plavba byla dobrá, ale tady se mi moc nelíbí. Je tady moc lodí.“ Usmál se a povídá: „Neboj, to chce čas. Já měl stejný pocit a jsem tu už deset let.“

Za pár dní jsem dostal pozvání na pirátskou loď Viktoria. Je to ta Viktorka, kterou postavila patra nadšenců v Čechách. Která potom plula pět let kolo světa a Ivan Orel o ní napsal hezkou knihu IDIOTI NA PLAVBĚ KOLEM SVĚTA. Byl jsem překvapený, že Viktorka ještě existuje. Povídalo se, že měla být potopená. Našlo se pár lidí, kteří se pokoušejí o její záchranu, ale kdyby takhle prováděli naši předkové opravy lodí, tak do dnešní doby neobjevíme Ameriku. Když jsem poprvé uviděl Viktorku a prošel se po palubě, bylo mi smutno. Kde je její sláva? Stojí uvázaná v zátoce u mangrovu. Ze tří stěžňů stojí už jen jeden. Paluba ztrouchnivělá, do podpalubí teče a musí se neustále čerpat voda. Podle mne pro její záchranu se už nic dělat nedá. Její sláva skončila v knize. Teď už ani neumírá. Už nežije. Přesto děkuji Viktorce za strávený čas na její palubě.

autor a foto: Josef Fričl, kapitán

program kina program divadla kalendar akci seznam lekaru jizdni rad

facebook

kvodkaz

TV KRALUPY