Dnes<div id="zpetny_odkaz" style="visibility: hidden;width:1px;height:1px"><a href="http://phgame.cz">PHGame.cz</a></div>
  • Středa 23. října 2019
  • Svátek má Teodor

VELTRUSY – Společnost TEZZAV, spol. s r. o. provozovala na pozemcích p. č. 435, 436 a 466 v k. ú. Veltrusy zařízení k využívání odpadů nazvané „Pískovna Veltrusy – areál Strachov“, na základě rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, č. j. 13989 OD-147310/05/OŽP-Tu, ze dne14. 4. 2006. Toto povolení bylo vydáno za podmínek nepřekročení úrovně nivelety okolního terénu, podmínka č. 9 předmětného rozhodnutí „Odpad bude ukládán do předmětného zařízení pouze v množství, které je uvedeno v provozním řádu (cca 1.000.000 t), a to pouze do vyrovnání nivelety okolního terénu“. Toto rozhodnutí bylo zasláno Městskému úřadu Kralupy nad Vltavou, jako dotčenému orgánu státní správy, na vědomí.

Ve výše uvedeném zařízení byla překročena niveleta okolního terénu cca o 3 m při ukládání odpadů v období od 1. 12. 2007 do 31. 1. 2008, čímž byla porušena ona podmínka č. 9 citovaného povolení. Stavební úřad Veltrusy zahájil řízení o odstranění stavby, a to oznámením až ze dne 28. 2. 2008 č. j. 0748/08/SÚ.

Odbor životního prostředí MěÚ Kralupy nad Vltavou rovněž podal podnět České inspekci životního prostředí, aby jako věcně příslušný orgán prověřila činnost firmy, zda se nejedná o rozpor mezi vydaným povolením Krajského úřadu Středočeského kraje o ukládání odpadu na povrchu terénu dle § 14 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění. Ve správním řízení vedeném ČIŽP, oddělením odpadového hospodářství, účastník uvedl, že po dohodě se Stavebním úřadem Veltrusy a Městem Veltrusy zahájil realizaci záměru, který je v souladu s územním plánem města. K tomuto je nutno uvést, že v územním plánu města Veltrusy byl ke dni povolení pozemek zařazen jako „příměstská zeleň“. Odboru životního prostředí Kralupy nad Vltavou nebyl předložen žádný plán rekultivace, nebyl nikdy vydán souhlas o stavbu v záplavovém území, který je povinným podkladem pro vydání územního rozhodnutí a nebyl ani vydán souhlas se zásahem do krajinného rázu, který je povinným podkladem rovněž. A i kdyby tuto činnost územní plán připouštěl, tak je pouhým opatřením obecné povahy a není tudíž rozhodnutím a jeho existence sama o sobě nemůže tyto podklady nahradit. Jedná se o vybudování areálu „Strachov – sportovní centrum pískovna“. Účastník měl v úmyslu požádat o dodatečné povolení stavby a o územní rozhodnutí pro hrubé terénní úpravy, a dále provést zjišťovací řízení pro výstavbu areálu „Strachov park – sportovní centrum pískovna“ z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu stavby na životní prostředí – do 30. 9. 2008. Městský úřad Kralupy nad Vltavou ve vyjádření č. j. MUKV 23709/2008 OŽP ze dne 11. 8. 2008 ve vydaném stanovisku ve smyslu zákona 100/2001 Sb. uvádí, že realizací této stavby nesmí dojít k negativnímu ovlivnění stávajících odtokových poměrů daného území a že je třeba doložit vyjádření Povodí Vltavy, s. p. Dále uvádí, že k povolení záměru bude vyžadováno závazné stanovisko dle § 4 a §12 zákona č. 114/1992 Sb. V dalším vyjádření k záměru „Strachov Park – Sportovní centrum Pískovna II“, č. j. MUKV 20090/2009 OŽP ze dne 8. 7. 2009 konstatuje Městský úřad Kralupy nad Vltavou, odbor životního prostředí, že v předmětné lokalitě se v místě záměru nachází černá stavba, a tudíž se nelze k záměru objektivně vyjádřit. Po jejím odstranění je nutné požádat o závazná stanoviska k zásahu do krajinného rázu a k zásahu do významného krajinného prvku. Dále zde uvádí, že věc je potřeba projednat z hlediska umístění v záplavovém území s vodoprávním úřadem (§ 17 vodního zákona). Rovněž orgán ochrany zemědělského půdního fondu zde vyslovil svůj nesouhlas, neboť pískovna měla být rekultivována na ornou půdu ve výškové rovině okolního terénu. Toto stanovisko bylo adresováno vlastníku pozemků a oznamovateli záměru společnosti GES-T, s.r.o., Žalovská 665/2, 181 00 Praha 8. Z tohoto jasně vyplývá, že lze zpochybnit každou další činnost stavebníka, že by jednal v dobré víře. Stavebník si na základě tohoto vyjádření byl a musel být vědom toho, že jedná v rozporu s tímto vyjádřením. Vyjádření měl rovněž k dispozici stavební úřad Veltrusy.

 

Městský úřad Kralupy nad Vltavou dále dopisem ze dne 21. 7. 2009 pod č. j. MUKV 22609/2009 OŽP uložil vlastníku pozemků společnosti GES-T, s.r.o. odstranění navezeného materiálu z pozemků v záplavovém území. Povodí Vltavy, s. p. vydalo ve věci vyjádření č. j. 2009/44177/242 ze dne 25. 9. 2009, v němž nesouhlasí s navyšováním terénu v předmětné lokalitě. Následně vydalo Povodí Vltavy, s. p. dne 17. 12. 2009 pod č. j. 2009/53153/240 souhlasné stanovisko se záměrem „Strachov park – Sportovní centrum Pískovna“. Na těchto povoleních je zvláštností, že jsou naprosto protichůdná, tudíž si vzájemně odporují. Krajský úřad Středočeského kraje vydal dále rozhodnutí dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v němž uděluje souhlas s navážením odpadů za účelem tvorby terénních vln nad úroveň stávajícího terénu. Toto rozhodnutí je vydáno dříve, než je zařízení umístěno a povoleno územním rozhodnutí. Následně Stavební úřad Veltrusy vydal rozhodnutí č. j. 02169/10/SÚ ze dne 2. 6. 2010 – dodatečné povolení terénních úprav, kterým vydal stavební povolení na stavbu Terénní úpravy vytěžené bývalé „Pískovny Veltrusy – areál Strachov“ Veltrusy na pozemcích parc. č. 463/1, 463/17, p.p.k. 463/d1, 466/d1I vše v k. ú. Veltrusy. Obsahem rozhodnutí je dodatečné povolení k ukládání materiálu nad úroveň nivelety okolního terénu s provedením úpravy, tj. dotvoření valbového tvaru stávajících hrubých terénních úprav – 1. etapa na kótu 222,6 m n. m, vzniklých navážkou inertního odpadu nad prostorem bývalé těžebny štěrkopísku Veltrusy. V rozdělovníku tohoto rozhodnutí chybí MěÚ Kralupy jako dotčený správní úřad, který k této stavbě vydal dne 3. 2. 2010 negativní stanovisko č. j. MMKV 49427/2009-koord.st., přičemž na straně 3 rozhodnutí o dodatečném povolení je výše uvedené koordinované stanovisko citováno, že bylo stavebnímu úřadu doručeno. Městský úřad Kralupy nad Vltavou, odbor životního prostředí podal následně podnět č. j. MUKV 1072/2011 OŽP ze dne 11. 1. 2011 na Krajský úřad Středočeského kraje na přezkoumání výše citovaného rozhodnutí, z důvodů výše uvedených. Přezkum podal z důvodu, že v něm spatřuje z právního hlediska vážné právní vady. Stavba je umístěna na pozemku, který měl být zrekultivován na zemědělský půdní fond. Je nepochybné, že se jedná o stavbu v záplavovém území. Stavebnímu úřadu byla tato skutečnost nepochybně známa, neboť toto v územním rozhodnutí i výslovně uvádí. Výjimku jako povinný podklad od vodoprávního úřadu nepožadoval! Rovněž obecný stavební úřad věděl a věděl to i stavebník, viz text vyjádření výše, že musí mít povolen zásah do krajinného rázu v souladu s ustanoveními § 4 a 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění.

Krajský úřad přezkumné řízení zahájil s odůvodněním, že lze mít důvodně za to, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, ovšem následně jej usnesením ze dne 19. 4. 2011 zastavil a odůvodnil zastavení řízení, že újma, která by účastníku vznikla zrušením nebo změnou přezkoumávaného rozhodnutí, by byla ve zjevném nepoměru k újmě, která v důsledku zjištěného porušení právního předpisu vznikla pravomocným rozhodnutím jinému účastníku řízení. Správce povodí ve svém stanovisku uvedl, že vliv posuzované úpravy na průtokové poměry Vltavy je považován za zanedbatelný a akceptovatelný. Provedením terénních úprav (navýšení terénu) nevzniká žádná překážka proudění, zájmové území není průtočné. Před provedenými úpravami se zájmové území chovalo jako poldr, pouze s velmi malou retenční kapacitou. Stanovisko povodí není správním aktem ve smyslu vodního zákona. Dle vyjádření MěÚ Kralupy nad Vltavou bylo všem účastníkům i správním orgánům zřejmé, že musí mít pro tuto činnost výjimku dle § 17 zákona č.254/2001 Sb., vodní zákon v platném znění. Dále lze znovu poukázat na dvě protichůdná stanoviska.

Záležitost byla postoupena Ministerstvem životního prostředí ČR, dopisem ze dne 11. 1. 2012 Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, aby zjednalo nápravu v rozhodování stavebních úřadů. Rovněž zástupkyně Veřejného ochránce práv RNDr. Jitka Seitlová dopisem adresovaným ministrovi pro místní rozvoj, který ministerstvo pro místní rozvoj obdrželo dne 23. 3. 2012, podala podnět k provedení přezkumného řízení ve věci pravomocného usnesení krajského úřadu č. j. 078814/2011/KUSK (sp. zn. SZ 008028/2011/KUSK REG/Št).

Na základě správního spisu, který od krajského úřadu obdrželo dne 18. 5. 2012, ministerstvo věc předběžně posoudilo a dospělo k závěru, že pravomocné usnesení krajského úřadu bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, a proto jej rozhodnutím č. j. MMR-19241/2012-83/1199 ze dne 16. 7. 2012 zrušilo a věc vrátilo krajskému úřadu.

Krajský úřad neuvedl, v čem spatřuje dobrou víru stavebníka, ani neodůvodnil rozsah újmy, která by mu vznikla změnou či zrušením pravomocného stavebního povolení. Proti výše uvedenému rozhodnutí podaly rozklad společnosti GES-T a TEZZAV. V podaných rozkladech shodně vyjadřují nesouhlas s rozhodnutím ministerstva zejména z toho důvodu, že předmětné stavební povolení nabylo právní moci dnem 29. 6. 2010. Usnesení krajského úřadu, kterým bylo zastaveno přezkumné řízení ve věci pravomocného stavebního povolení, nabylo právní moci dne 19. 4. 2011. Zastávají názor, že rozhodnutí ministerstva bylo vydáno v rozporu s ustanovením § 97 odst. 2 správního řádu, tedy po zákonné 15měsíční lhůtě. Z tohoto důvodu navrhují, aby rozhodnutí ministerstva bylo zrušeno a usnesení krajského úřadu ze dne 19. 4. 2011 ponecháno v platnosti.

Usnesení krajského úřadu o zastavení nabylo právní moci dne 19. 4. 2011 a rozhodnutí ministerstva, kterým bylo ve zkráceném přezkumném řízení zrušeno, bylo vydáno dne 16. 7. 2012, tedy po uplynutí roční lhůty pro vydání rozhodnutí ve zkráceném přezkumném řízení. Výsledkem je rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj č. j. 27845/2012-31-4 ze dne 26. 11. 2012, kterým se rozhodnutí ministerstva č. j.MMR-19241/2012-83/1199 ze dne 16. 7. 2012 ruší a přezkumné řízení bylo zastaveno. V závěru tohoto rozhodnutí je uvedeno, že i kdyby došlo k potvrzení rozhodnutí ministerstva, tak v novém projednání věci by krajskému úřadu nezbylo nic jiného, než přezkumné řízení ve věci pravomocného stavebního povolení opět zastavit, protože to nabylo právní moci dne 29. 6. 2010, tedy před víc než dvěma lety, a lhůta pro jeho přezkoumání v přezkumném řízení uplynula již před tím, než ministerstvo pro místní rozvoj obdrželo podnět zástupkyně veřejného ochránce práv, k přezkoumání usnesení krajského úřadu ze dne 19. 4. 2011.

Podle názoru ČIŽP došlo k pochybení, neboť práv v dobré víře nelze nabýt v případě dodatečného povolení tomu, kdo nejprve konal bez povolení, tedy nezákonně. Oznámením č. j. ČIŽP/41/OOP/SR01/1110273.001/11/PJV ze dne 14. 7. 2011 zahájila ČIŽP s účastníkem řízení ve smyslu ustanovení § 66 zákona č. 114/1992 Sb. řízení o stanovení podmínek a zákazu činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, které se dopouští účastník tím, že ukládá materiál nad úroveň nivelety okolního prostoru bývalé pískovny Veltrusy – areál Strachov. Téhož dne bylo vydáno předběžné opatření, kterým bylo účastníku nařízeno zdržet se dalšího navážení materiálu v dotčené lokalitě. Proti tomuto rozhodnutí se účastník odvolal a odvolací orgán rozhodnutím č. j. 1887/500/11, 68315/ENV/11 ze dne 27. 10. 2011 rozhodnutí ČIŽP zrušil s odůvodněním, že rozhodnutí ČIŽP o předběžném opatření je nezákonné a k jeho vydání nebyl důvod, neboť účastník disponuje stavebním povolením k terénním úpravám v areálu Strachov. Závazná stanoviska orgánu ochrany přírody k zásahu do významného krajinného prvku a do krajinného rázu měla být nezbytným podkladem pro vydání tohoto stavebního povolení. Skutečnost, že stavební úřad ignoroval negativní stanoviska jak příslušného vodoprávního úřadu, tak orgánu ochrany přírody, není vinou stavebníka! Odvolací orgán rozhodnutí ČIŽP o předběžném opatření zrušil v celém rozsahu.

V rámci předmětného řízení o omezení a zákazu si nechala ČIŽP zpracovat odborný posudek „Posouzení navážky v k. ú. Veltrusy ve vztahu VKP údolní niva“, zpracovaný Mgr. Pavlem Moravcem, č. j. 00018/PHA/2013 ze dne 28. 2. 2013, kde je mimo jiné uvedeno, že …zájmové území leží v zátopovém území stoleté vody (zdroj: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i.) a z tohoto důvodu se jedná o součást údolní nivy. „Vytvoření navážky omezilo retenční prostor nivy. I když je tento trend nepříznivý, toto konkrétní omezení nepokládáme z pohledu velikosti zasypaného území v porovnání s plochou záplavového území významným. Prostory po těžbě představují poměrně vzácná stanoviště. Zavážení takovýchto prostor pokládáme za zásadní omezení ekologicko-stabilizačních funkcí plochy jakožto součásti údolní nivy. Na předmětné ploše pokládáme funkci retenční a funkci nabídky iniciálních stanovišť za zlikvidované. Nabídka stanovišť byla omezena urovnáním povrchu a jeho překrytím materiálem obdobného charakteru, který byl zjištěn při místním šetření, tj. živinami poměrně bohatým. Retenční funkce zanikla ve chvíli, kdy došlo k navršení materiálu nad niveletu dosahu velké vody. Další navážení však již nemá na popsané funkce žádný vliv.“

V závěru tohoto vyjádření je shrnuto, že pozemky jsou součástí údolní nivy. Vytvoření deponie prakticky eliminovalo ekologicko-stabilizační funkce této plochy.

Dále odbor životního prostředí od počátku zastává právní názor, že se jedná o stavbu ve vyhlášeném záplavovém území. I kdyby byla zátopová hranice dodatečně stanovena jinak, v době vzniku stavby se jednalo o porušení podzákonného právního předpisu.

Odbor životního prostředí jako věcně i místně příslušný neopomenutelný orgán státní správy ve všech řízeních vydal nesouhlasné stanovisko a stejně tak se vyjádřil v podání vysvětlení pro Policii ČR. Obdobný právní názor lze rovněž vyčíst z nepravomocného rozhodnutí MMR i veřejného ochránce práv.

V reportáži na ČT24 zaznělo vyjádření majitele zařízení. Ten uvádí, že navršený odpad bude rozhrnut na okolní pozemky, čímž se nově vytvořený val sníží. Investor tím však předjímá jednak rozhodnutí kompetentních orgánů vydávajících příslušná povolení, ale dokonce i předjímá schválení změny územního plánu města Veltrusy, jako opatření obecné povahy, neboť tyto pozemky podle současně platné územně plánovací dokumentace tuto činnost využití neumožňují. Vyvstává tedy otázka, co s navršeným odpadem v případě, že by nebyla Zastupitelstvem města Veltrusy schválena změna územního plánu nebo by dotčené orgány státní správy tuto činnost nepovolily.

S ohledem na skutečnost, že se jedná o prvek v krajině naprosto ojedinělý, nenavazující na příměstské výsadby na katastru Kralup nad Vltavou, realizované v roce 1997 z finančních prostředků podniku Kaučuk (1. polovina projektu) a dokončení z dotačních prostředků v roce 2013, zabývala se Rada města Kralupy nad Vltavou (dále jen RM), touto činností. Město Kralupy nad Vltavou sice není účastníkem řízení, ale z důvodů smyslového posouzení stavby vyhodnotila RM stav jako obtěžující pro občany města Kralup a kontaktovala JUDr. Pavla Černohouse, právníka pro ekologii, aby se meritem věci zabýval a zamezil právními kroky obtěžující činnosti. Město Kralupy nad Vltavou i Městský úřad Kralupy nad Vltavou se distancují od veškerých kroků, které dávají investorovi možnost provádět popsanou činnost v okolí našeho města.

Závěrem je vhodné upozornit na webové stránky města Veltrusy. Je zde avízovaná ještě jedna hromada. Zřejmě z důvodu, aby už se nejednalo o prvek ojedinělý.

 Petr Holeček, starosta města Kralupy nad Vltavou

Mgr. Jan Kobera, vedoucí odboru životního prostředí

Zpracování v září 2014

program kina program divadla kalendar akci jizdni rad

facebook

kvodkaz

TV KRALUPY